Michail Bulgakov

MISTR A MARKÉTKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(24) ÚNOS MISTRA

Ve Wolandově ložnici bylo všecko tak jako před plesem. Mág seděl v košili na posteli, jenomže Hela, místo aby mu natírala nohu, prostírala k večeři na stole, kde hrál Woland s kocourem šachy. Korovjev a Azazelo odložili frak a seděli u stolu společně s kocourem, který se nechtěl rozloučit se svým motýlkem, třebaže se ted proměnil ve špinavý cár. Markéta došla vrávoravě ke stolu a opřela se o desku. Woland na ni zakýval jako prve a vybídl ji posuňkem, aby usedla vedle něho.

„Tak co, hodně vás potrápili moji hosté?" zeptal se.

„Nikoliv, pane," odpověděla sotva slyšitelně.

 „Noblesse oblige," poznamenal kocour a nalil jí záhadnou průzračnou tekutinu do poháru od šampaňského.

„To je vodka?" zeptala se slabě.

Kňour uraženě poskočil na židli.

 „Uznejte, královno," zaskřehotal, „cožpak bych si dovolil nalít dámě vodku? To je čistý špiritus!"

Usmála se a odstrkovala pohár.

 „Jen se klidně napijte," domlouval jí Woland a Markétka poslušně uchopila oběma rukama číši.

„Helo, posad se," poroučel mág a vysvětloval Markétě:

„Ve sváteční noci při novoluní večeřívám v úzkém kruhu svých přátel a služebnictva. Jak se cítíte? Jak proběhl ten úmorný ples?"

 „Báječně!" zavřeštěl Korovjev. „Všichni byli okouzleni, ohromeni a zamilováni! Tolik taktu, grácie, půvabu a šarmu!"

Mág mlčky pozvedl sklenku a připil si s Markétou. Poslušně se napila a čekala, že ji líh definitivně zničí. Ale místo očekávaného nepříjemného pocitu se jí v útrobách rozlilo teplo, cítila jemné bušení v zátylku a vrátily se jí síly, jako by vstala po dlouhém posilujícím spánku. Pocítila neúprosný hlad. Když si vzpomněla, že od včerejšího rána nejedla, sevřel se jí žaludek... Pustila se dychtivě do kaviáru.

Kňour ukrojil plátek ananasu, posolil a popepřil ho a pak do sebe bravurně obrátil druhý kalíšek vodky, až všichni zatleskali.

Markétka po druhém kalíšku zpozorovala, že voskovice v těžkých svícnech se jasněji rozhořely a v krbu vzplál silněji oheň. Necítila se opilá. Trhala bílými zuby maso, zalykala se voňavou šťávou a přitom sledovala, jak Kňour potírá ústřice hořčicí.

„Přidej navrch ještě bobuli vína," radila mu tiše Hela a přátelsky ho pošťuchovala.

„Laskavě mě nepoučujte," bránil se, „už jsem seděl při onačejších hostinách, panečku!"

 „To je rozkoš, večeřet takhle u krbu, v úzkém kroužku," zakřapal Korovjev...

„Nech být, Fagote," namítl kocour, „ples má svůj půvab a švih..."

 „Žádný půvab a švih v tom nevidím. Ti pitomí medvědi a tygři v baru mi přivodili málem migrénu," prohlásil Woland.

 „Rozkaz, maestro," zaskuhral Kňour, „když myslíte, že to nemá švih, ochotně s vámi souhlasím."

„Dej si pozor," pohrozil Woland.

 „Žertoval jsem," řekl zkroušeně kocour, „a pokud jde o tygry, poručím, aby je upekli na rožni."

„Tygři se nedají jíst," odporovala Hela.

 „Když myslíte, tak hezky poslouchejte," ozval se Kňour, spokojeně zamžoural a začal vykládat, jak se kdysi potuloval devatenáct dní v poušti a živil se výhradně (...)

(......)