Karel Čapek

KRAKATIT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XVIII.

Pan Carson si sedl a zapálil si velmi tlusté cigáro, načež usilovně přemítal. "Tjaja," řekl po chvíli. "Tak vám to taky vybuchlo. Kdy to bylo? Datum."

"... Nevím už."

"Den v týdnu?"

"... Nevím. "Myslím... dva dny po neděli."

"Tedy v úterý. A v kolik hodin?"

"Asi... po desáté večer."

"Správně." Pan Carson zamyšleně vyfukoval kouř. "Mám to poprvé vybuchlo... jak vy se račte vyjadřovat, ´samo od sebe´... v úterý v deset třicet pět. Viděl jste přitom něco?"

"Ne. Já jsem spal."

"Aha. Taky to vybuchuje v pátek, kolem půl jedenácté. V úterý a v pátek. My jsme to zkoušeli," vysvětloval na Prokopův vyjevený pohled. "Nechali jsme volně ležet miligram Krakatitu a hlídali jsme to ve dne v noci. Vybuchlo to v úterý a v pátek, o půl jedenácté. Sedmkrát. Jednou taky v pondělí, v deset dvacet devět. Tak."

Prokop se omezil na to, že tiše žasnul.

"To proběhne Krakatitem taková modrá jiskra," dodával pan Carson zahloubaně, "a pak to exploduje.

Bylo tak ticho, že Prokop se omezil na to, že tiše žasnul.

"To proběhne Krakatitem taková modrá jiskra," dodával pan Carson zahloubaně, "a pak to exploduje."

Bylo tak ticho, že Prokop slyšel tikání Carsonových hodinek.

"Tjaja," vzdychl pan Carson a projel si zoufale zrzavý kartáč vlasů.

"Co to znamená," vyrazil Prokop.

Pan Carson jen trhl rameny. "A co vy," řekl, "co vy jste si vlastně myslel, když vám to..., ´samo od sebe´... vybuchlo? Nu?"

"Nic," uhýbal Prokop. "Nepřemýšlel jsem o tom... tak dalece."

Pan Carson zabručel něco urážlivého.

"Totiž," opravoval se Prokop, "tehdy mě napadlo, že to dělají... třeba... elektromagnetické vlny."

"Aha. Eletromagnetické vlny. My jsme si to taky mysleli. Výborná myšlenka, jenže pitomá. Bohužel docela pitomá. Tak."

Nyní si Prokop opravdu nevěděl rady.

"Předně," uvažoval pan Carson, "bezdrátové vlny neběhají po světě jenom v úterý a v pátek o půl jedenácté, že? A za druhé, člověče, to si můžete myslet, že jsme to s nimi hned vyzkoušeli. S krátkými, s dlouhými, se všemi možnými. A váš Krakatit si z nich nedělal tohle," ukazoval na nehtu něco mizivě nepatrného. "Ale v úterý a v pátek... o půl jedenácté... si umane, ´sám od sebe´explodovat. A víte co ještě?"

Prokop to ovšem nevěděl.

"Ještě tohle. Od nějaké doby... asi půl roku nebo tak... mají evropské bezdrátové stanice děsný dopal. Víte, něco jim ruší hovory. Docela pravidelně. Náhodou... vždycky v úterý a v pátek od půl jedenácté v noci. Pravíte?"

Prokop nepravil nic, jen si mnul čelo.

"Nu ano, v úterý a v pátek. Říkají tomu smazané hovory. začne to telegrafistům práskat do uší, a tu to máme; hoši se z toho mohou zbláznit. Trapné co?" Pan Carson si sundal brejle a jal se je čistit s velkými okolky. "Nejdřív... nejdřív mysleli, že to jsou nějaké magnetické bouře či co. Ale když viděli, že to úřaduje... pravidelně... v úterý a v pátek.... Zkrátka Marconi, TSF, Transradio a nějaká ministerstva pošt a maríny, obchodu, vnitra a já nevím čeho všeho vyplatí dvacet (...)

(......)