Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Gelnaj sedí na dvorku a nechává Biegla, aby si prolezl celý dvorec. Čmuchá, čmuchá a oči mu dychtivostí svítí. Prošťáral stáje i chlévy, všechno oběhl a teď hledá i kdesi na půdě; zrovna oživl, jak ho to těší. Jsou to věci, myslí si Gelnaj; mně stačí cikáni a pořádek držet — Nu, ať má Karlíček nějakou radost.
Z jizby vychází doktor a jde si umýt pod pumpu ruce. Už je tu Biegl a ptá se nedočkavě: “Tak co, tak co?”
“To se ukáže při pitvě,” praví doktor. “Ale řekl bych, že by to mohl být nějaký hřebík či co. Jenom dvě, tři kapky krve — Divné.”
Polana mu nese ručník.
“Děkuju, paní. A poslyšte, nebyl váš muž nějak nemocen?”
“Včera ležel, měl jakousi horkost.”
“Aha. A vy budete chovat, že?”
Polaně naskočil ruměnec. “Až z jara, pane velkomožný.”
“To nebude z jara, maminko. Někdy po Novém roce, že?”
Biegl potěšeně mrká za odcházející Polanou. “Tak to bychom měli motiv, Gelnaji. Hordubal se teprve v červenci vrátil z Ameriky.”
Gelnaj zafrkal. “Hordubalová mysli, že to byl někdo zvenčí. Prý se před nějakým týdnem její muž pobil v krčmě a Fedeleše zle zřídil, Gejzu. Hlavu mu rozbil. Gejza je rváč. Třeba je to msta, prý. To máte, Karlíčku, taky pěkný motiv.”
I doktor se dívá za Polanou a povídá roztržitě: “škoda, vy mně ji zavřete, a já rád rodím. Tady se k žádné rodičce nedostanu, ženské tu rodí jako kočky — U téhle bude asi těžší porod.”
“Proč?”
“Stará a hubená. Asi čtyřicet, ne?”
“Kdepak,” míní Gelnaj. “Stěží třicet. A tak on Hordubal stonal? Jak se to pozná na mrtvém?”
“Lékařské tajemství, Gelnaji, ale vám to povím. Pod postelí byl plný nočník.”
“To jsem si ani nevšiml,” děl Biegl závistivě.
“Tak s pánembohem, pánové,” řekl doktor houpaje se na nožkách, “a o pitvě mně dáte vědět, že?”
“Já se ještě podívám po domě,” brumlal Biegl, “a pak bychom mohli do Rybář.”
“A co vy to, Karlíčku, pořád hledáte? Ještě nějaký motiv?”
“Důkazy,” řekl Biegl suše. “A nástroj.”
“Aha. Ták mnoho štěstí.”
Gelnaj se loudá k plotu (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
