Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

STYL KINEMATOGRAFU

Jsou již lidé, kteří považují biograf za nutnou potřebu dnešního člověka, jenž prý příznačně potřebuje krátké, rychlé a napjaté zábavy uprostřed svých dlouhých zaměstnání nebo ve své ještě trvalejší neinteresovanosti, která ho stravuje. Avšak je-li už tato zábava tak naléhavě potřebná, má svůj nutně stísněný charakter: je zcela pomíjivá; týž film dvakrát opakovaný nás ubíjí nudou a vidět víckrát filmové anekdoty téže branže se stává trýzní. Odtud expanzívní povaha dnešního kinematografu. Neustále musí vypouštěti do světa něco nového a nevídaného; operatéři rozlézají se po celém světě, dramaturgové filmů vymýšlejí nové senzace a hledají nové scenérie, filmové společnosti předhánějí se výpravou, počtem komparserie, překonanými obtížemi a rekordními výkony; tak výpravný náklad roste do nesmyslnosti a invence stává se den ke dni složitější a rafinovanější. Dnešní snahou filmových podniků je stále překračovat hranice dosaženého, realizovat obrazy včera nemožné a úsilovně rozšiřovat oblast svého podnikání. – Podobně před dvaceti léty divadla byla štvána horečkou výpravných her a vyčerpávala všemožné prostředky divadelní mašinérie až k naprostému omrzení; a ještě dnes operetní revue pařížské a berlínské ukazují analogní honbu za stále novým a skvělejším scénickým překvapováním. Ovšem kinema, experimentujíc se skutečností spíše než s divadelní iluzí, má nepoměrně širší pole a bohatší zásobu možností; ale přece jeho rapidní rozvoj může se dít jen k jistým limitám, za nimiž nutně nastává vyčerpání. I oblast optických triků, jichž se přítomně biograf chápe, je omezena hranicemi, k nimž se již nyní groteskní humor kinematografický povážlivě přibližuje.

Je zřejmo, že tento překotný vývoj pramálo přispívá ke konsolidaci kinematografu, jenž nicméně vzrůstá co do popularity a zdomácnění ve veškerém obecenstvu. Přirozeně ozývají se pak reformátoři a volají po stylu čili po umění v kinematografu; jiní zdůrazňují pedagogickou roli světelných obrazů, což není myšlenka zcela pošetilá. Dále kinema samo objevilo pro sebe správnou a trvalou oblast: je to kronika světa, obrazy z dalekých zemí, přehlídky vojska, návštěvy králů a prezidentů, slavnosti a velké veřejné úkony, život lidí v Africe nebo Americe, vše to, co interesuje dnešního člověka, jenž chce všechno vidět a poznávat. Velmi nešťastnou reformou je však zliterárnění biografu; znova a znova stává se předmětem pokusů přenést na filmy celé romány, jako Bídníci nebo Quo vadis; byl učiněn experiment provésti kinematograficky složité psychologické drama Jiný člověk v režii Lindauově se slavným hercem Bassermannem. Brzy dočkáme se celé kinematografické literatury, velkých románů a historických kusů, Shakespeara a Ibsena na filmech. Bude to velmi stupidní podívaná; budeme viděti výborné herce, jak marně se namáhají všemi prostředky rafinované a realistické pantomimiky proraziti tíhu mlčení ležící na jejich hře, jak se vyčerpávají, aby uměle rozdrobili v pohyby a úkony to, co mluvené (...)

(......)