Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LITERATURA A SOCIALISM

Večerník Práva lidu přinesl 31. srpna fejeton Vliv literatury na válku, v němž se mimo jiné praví: “Česká literatura nepotřebuje silných individualistů, potřebuje mnoho přesvědčených socialistů. Kdybychom měli říci, co je příštím úkolem české literatury, bylo by to možno říci dvěma slovy: aby byla socialistická a česká… Žádný sentimentální či hezoučký romantism, ale krása demokratičnosti a cítění socialistického může dodati příští literatuře svěžího, nového života, jehož neměla literatura, jež byla více individualistická a estétská.” A k tomu dodává pisatel: “Netajíme se s tím, že k takové literatuře, jaká by měla po válce býti, je potřebí velké mužnosti, neboť zbohatlíci nebudou jistě nikterak podporovat literaturu, která nepozdravuje u vrbiček…” Nu nu, s tím posledním pomalu; české literatuře se dosud, bohudík i bohužel, nikdy nezvonilo zlatým měšcem u ucha; a z našich literárních věnců není tuším ani jeden upleten z listí pověstných vrbiček. A není věru obav, že by váleční zbohatlíci podporovali literaturu “více individualistickou a estétskou”. Budou-li už něco podporovati, bude to nižší vkus na všech polích umění a v tom, jak si dovedete představiti, se nebudou tak tuze rozcházet s nejširšími vrstvami lidovými. Avšak tuhle je pisatel, který ví “dvěma slovy”, čeho česká literatura jedině potřebuje: totiž “přesvědčených socialistů”. Jiná církev si třeba myslí, že přesvědčených katolíků, a ještě jiná, že přesvědčených vlastenců. Vlastenec, katolík i socialista jsou lidé jistě úctyhodní: přesvědčení však dělá člověka, ale nedělá básníka. Literatura potřebuje básníků; a národ, lid, vlast, socialismus potřebují básníků. Proto píše například Česká stráž 30. srpna: “Socialistická literatura a socialistické umění nebudou o nic spoutanější a nevolnější, nežli byla například literatura staročeská, mladočeská nebo radikální. Svatopluk Čech byl básník význačné barvy mladočeské, jeho verše i jeho prózy hlásaly mladočešství obsahem, názorem, slohem…, ale básnické hodnotě jeho díla to nemohlo ublížit, protože mladočešství bylo jeho nejhlubším přesvědčením a přímo útvarem jeho bytosti. Nebudeme přece od básníků chtít, aby byli politicky bezbarví. Dante nebo Victor Hugo byli rozhodnými straníky politickými… Socialistickou literaturu budou moci dělati jen upřímní socialisté, (...)

(......)