Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

FIGURY NAŠEHO VĚKU

Harold Lloyd

Mládenec, jak se říká, jako z gumy, ačkoliv jsem doposud neviděl gumu běhající po římsách, nebo dokonce horoucně zamilovanou; mimoto má na očích kulaté brejle, a to je krom té drahé duše skoro všechno. Má dvě stránky: aktivní, která pozůstává z neslýchané insolence, a pasívní, která pozůstává ze všeho, co se může přihodit každému z nás. Tyto dvě stránky se doplňují v život neobyčejně činný a dobrodružný.

Chaplin například je chudák takový oukropeček; potká-li ho něco, je to ze samé pokory a bezradnosti; dokonce ze samé pokory a bezradnosti se stává hrdinou. Harold Lloyd je nestyda. Vezme vám z ruky noviny, jako byste byli polštář pletený z vlny; jde si, kam chce, a dělá, co ho napadne. Z čiré a zrovna nadpřirozené nestydatosti vleze do děsných příhod a nejpotrhlejších dobrodružství, ale to nic nedělá; má nestydaté štěstí a vyleze, neřád, ze všeho, a ještě se usmívá na celé kolo, i brejlemi, i svými pevnými, jaksi šejdrem putujícími nožkami. A to vše s takovou nestoudně samozřejmou tváří, s tak nevinnou jistotou, že my ostatní, bůh mi buď svědkem, si neumíme tak samozřejmě a nevinně ani zavázat střevíc nebo přisolit polévku. Většina lidí vypadá, jako by je něco tlačilo nebo jako by se za něco omlouvali nebo jako by žili v stálé metafyzické hrůze, že něco převrhnou. Mytičnost Harolda Lloyda je v tom, že je nadpřirozenou mocí zbaven děsné lidské kletby rozpaků. Není to jen komické; je to osvobozující.

Ale stejně osvobozující je, že On (neboť tak si dává říkati, vědom si svého poslání) s nemenší samozřejmostí a nevinnou ochotou přijímá všechny nevyčerpatelné maléry, ourazy, pohromy a zmatky, z nichž, jak se zdá, je přes Leibnizovo ujišťování upředen pozemský život. Každému se dejme tomu stane, že naběhne nosem na roh domu; nuže, On přijme tuto ránu s tak nevyrušenou ochotou, s tak vlídnou pohotovostí, že tím rázem mizí ďábelská a tajemná zloba věcí, jež se naschvál stavějí do cesty našemu roztržitému nosu; najednou vidíte, že je to vlastně laškovná pozornost, a nikoli chmurná nástraha věcí, číhající na nás na každém kroku. Spadli jste někdy do jámy? Jistě jste (...)

(......)