Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

CHVÁLA ŘEČI ČESKÉ

Tentokrát dává k pochvale českého jazyka aktuální příležitost studie prof. B. Havránka o historickém vývoji spisovné češtiny v Československé vlastivědě. Sám o sobě ten vývoj od staroslověnského církevního jazyka k spisovné češtině středověku, která vedle úkolu náboženského bere na sebe funkci jazyka poetického a právního, a dále k rozkvětu češtiny humanistické a barokní, a posléze neobyčejně rychlý rozvoj spisovné řeči ve století devatenáctém je i při podání tak zhuštěném dějem přímo napínavým: zrovna tu na dokladech hmatáme, jak živým organismem je jazyk, jak se čile a bezpečně vyrovnává se svým prostředím, ať jím je kulturní milieu, nebo politický stav národa, jak vždycky nabývá nové tvořivosti s novými funkcemi a úkoly; uvědomujeme si tu, že jazyk, věčná duše národa, je ve všech svých údobích doslovně nabit aktualitou své doby; že není pouhým nástrojem, nýbrž projevem sama národního života.

A v tom právě je nesmírně zajímavá paradoxie živého jazyka: že se v něm spojuje dějinná stálost s nevyčerpatelnou měnivostí. Vzpomeňme si, jak archaicky na nás působí spisovná řeč našich buditelů; připomeňme si, že bylo nutno razit spoustu nových slov, která dnes naprosto zobecněla, jako například poznatek, věda, předmět, účel, dojem, názor, obliba, vkus, odstín, sloh, časový, nudný, zábavný, rozčiliti, uskutečniti, vojín, vzduch, příroda, nerost, ozvěna, rozmar, zápas, dražba, výroba, tábor, rozluka, spojenec, moučník, čekárna a tak dále; a to ani necituji odbornou terminologii, která skoro celá musela být uměle vytvořena v minulém století. A přece přes tuto bohatou produkci nových slov nenašel prof. Havránek v Šaldově eseji víc než 6,5 procenta slov, která nejsou uvedena ve slovníku Jungmannově, právě stoletém; a v Peroutkově politickém článku zjistil jenom 4,3 procenta slov, jež nejsou u Jungmanna nebo mají u něho jiný význam. Proti ohromně rozrostlé vyjadřovací schopnosti češtiny je ten nový slovní přínos vlastně nápadně skrovný; ničím nelze jasněji ukázat, jak stálý, neporušitelný a nosný je náš jazyk, dovede-li se tak obsahově rozkošatit, abych tak řekl, z vlastní mízy, ze svých vlastních slovních zásob.

Neméně poučné je, nač Havránkova studie upozorňuje: že vývoj našeho jazyka nové doby je neustále puzen dvojí vzpruhou. První (...)

(......)