Miguel Cervantes
překlad: Kristian Stefan

DON QUIJOTE DE LA MANCHA
Díl druhý
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola čtrnáctá

Pokračuje se o příhodách Lesního rytíře.

Mezi všelikou rozmluvou, jižto vedli D. Quijote a Lesní rytíř, dí historie, že Lesní pravil D. Quijotovi: Konečně, pane rytíři, rád bych, abyste věděl, kterak můj osud či spíše mé vlastní ustanovení přimělo mne k tomu, bych se zamiloval do nevyrovnané Kasildeje de Vandalia. Nazývám ji nevyrovnanou, poněvadž není podobné ani zrůstem těla, ani zevnějškem postavy ani slíčností. Tato Kasildea tedy, jak pravím, zplatila mé dobré úmysly a služné tužby tím, že mne, jako Herkula macecha, do mnohých a rozličných nebezpečenství přivedla slibujíc mi na konci jednoho i druhého to, co jsem doufal. Takovým způsobem vykonal jsem nesčíslných činů, aniž vím, který má být poslední, jenž by konec položil mým šlechetným tužbám. Jednou mne poslala, abych na souboj vyzval onu pověstnou obryni Sevillskou, Giralda zvanou, ana jest tak statná a silná jako z mosazu, a nejobratnější a nejpohyblivější ženštinou na světě slouti může, aniž by se s místa hnula. Já přišel, spatřil ji a zvítězil i přiměl jsem ji k stání jako tyčku, poněvadž přes týden vál jen severní vítr. Podruhé poručila mi, abych zvážil ty starodávné a velikánské Guisandské býky z kamene, práce to spíše k utýrání nádenníka než rytíře. Jindy zase přikázala mi vrci a pohroužiti se do propasti Cabrerské, neslýchané to a pošetilé nebezpečenství, a přinesti podrobnou zprávu o tom, co se nachází v této tmavé hlubině. Dokázal jsem stání Giraldy, zvážil jsem býky Guisandské, vrhl jsem se do propasti a na světlo jsem vyvedl tajnosti prohlubně, a naděje moje zůstaly mrtvé a mrtvé její rozkazy a pohrdání živé a živé. Konečně nařídila mi posléz, abych prosel všecky provincie španělské a přiměl všecky dobrodružné rytíře, jižto se v nich potulují, k vyznání, že ona jest krásou nejpřednější mezi všemi co jich žije, a já že jsem nejstatečnějším a nejzamilovanějším rytířem na světě. Z rozkazu toho prošel jsem větší část Španělska a přemohl jsem mnohé rytíře, kteří se odvážili odporovat mi; avšak čeho si nejvíce cením a vážím, jest, že jsem v souboji přemohl onoho proslaveného rytíře D. Quijota de la Mancha a přinutil ho vyznati, že Kasildea jest sličnější než jeho Dulcinea. Tímto jediným vítězstvím počítám, že jsem přemohl všecky rytíře na světě, poněvadž tento D. Quijote, o němž mluvíme, zvítězil nade všemi, a přemohl-li jsem ho já, přenesla se a přešla jeho sláva, jeho pověst, jeho čest na osobu mou;

 Vítěz tím zajisté slavnější,
 čím jest přemožený čestnější.
 

A již na můj vrub se vypravují a moje jsou ty nesčíslné hrdinské skutky řečeného D. Quijota.

D. Quijote s podivením poslouchal Lesního rytíře a chtěl mu tisíckráte říci, že lže, ano již i na jazyku měl: lžete, avšak zdržoval se co mohl, aby jej přiměl přiznati se ke lži vlastními ústy. Řekl mu tedy klidně: Že jste, Vaše Milosti, pane rytíři, přemohl velmi mnoho dobrodružných rytířů španělských, ano i rytířů celého světa, o tom nepochybuji; že byste ale byl zvítězil nad (...)

(......)