Miguel Cervantes
překlad: Kristian Stefan

DON QUIJOTE DE LA MANCHA
Díl druhý
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola dvacátá druhá

Miguel de Cervantes

Slyše to Sancho mluvil k sobě: Ten můj pán, jedná-li o věcech rozumných a podstatných, říká, že bych mohl kazatelnu vzít do ruky, chodit po světě a hlásat dobré věci; a já povídám, když on se dá do rozpřádání propovědí a udílení rady, že může vzít ne do každé ruky jednu kazatelnu, ale na každý prst dvě, i chodit po náměstích, kde kdo chce poslouchat. Totě čertův člověk, takový dobrodružný rytíř, co on všecko ví! Myslil jsem si, že rozumí jen takovým věcem, které se týkají rytířství, avšak není věci, o kterou by nezavadil a ku které by svůj troch nepřidal. To Sancho sám sobě mumlal a pán jeho zaslech to tázal se: Co mumláš, Sancho? — Neříkám nic a nemumlám nic, odpověděl Sancho, toliko jsem sám sobě pravil, že bych si přál, abych vše, co teď Vaše Mst dí, byl slyšel než jsem se oženil, snad bych potom řekl, že nepůjdu na vějičku.

Což je tvá Teresie tak zlá? tázal se D. Quijote. Není příliš zlá, odtušil Sancho, ale také není příliš dobrá, dokonce pak není tak dobrá, jak bych já si přál.

Špatně činíš, Sancho, káral jej D. Quijote, pomlouváš-li ženu svou, anaž předc jest matkou dětí tvých.

My si nejsme nic dlužni, ospravedlňoval se Sancho: neboť ona mne také pomlouvá, kdy se jí zamane, zvláště je-li žehravá, pak aby to sám ďábel s ní snesl!

Tři dni tedy zůstali u nových manželů jsouce královsky ošetřováni a zaopatřováni. D. Quijote požádal obratného licenciata, aby mu dal vůdce, jenž by mu k Montesinově sluji ukázal, ježto si velice přeje dostati se do ní a vlastníma očima se přesvědčiti, zdali ty podivné věci jsou pravdivé, které se o ní v celém vůkolí vypravují. Licenciat mu slíbil, že mu dá strýce svého, výborně cvičeného muže a velkého milovníka rytířských kněh, jenž jej velmi ochotně až k samému ústí sluje dovede a Ruiderská jezera po celé Manche ano po veškeré Hispanii pověstná má ukáže. Můžete mít s ním velmi příjemnou zábavu, pravil, neboť jest to chlapík, který umí knihy do tisku psát a knížatům je věnovat.

Konečně strýc přijel na březí oslici, jejíž sedlo pokryto bylo žíhaným kusem čalounu či koberce. Sancho osedlal Rocinanta a upravil šedouše, opatřil vak, jemuž společníkem byl dobře naplněný tlumok strýcův, a když se poručili Pánubohu i se všemi se rozloučili, dali se na cestu k pověstné sluji Montesinově.

Cestou tázal se D. Quijote strýce, jakého druhu a způsobu jest jeho zaměstnání, povolání a vzdělání. Na to on odpověděl, že jeho povolání jest humanistické, jeho zaměstnáním a vzděláním sepisování kněh do tisku, veskrz velmi užitečných a pro obecenstvo neméně zábavných. Jeden z těch spisů že se nazývá kniha o krojích, v níž se popisuje sedmset a tré krojův malovaných, pojmenovaných a ciframi naznačených, aby si dvorští rytíři o slavnostech a kratochvílích dle chuti vybrati a vzíti mohli, aniž by potřebovali u někoho žebroniti aneb, jak se říká, hlavu si lámati, by jich přiměřeně dle svého přání a úmyslu dostali; jsou to kroje pro žehravého, zavrženého, (...)

(......)