Miguel Cervantes
překlad: Kristian Stefan

DON QUIJOTE DE LA MANCHA
Díl druhý
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola čtyřicátá pátá

O tom, kterak Sancho Panza nastoupil svůj ostrov a kterak vladařiti počal.

O ustavičný odkrytce protichůdců, pochodni světa, oko nebes, sladký podpůrce pohárů! Zde Tymbreji, onde Fébe, tu lukostřelče, tam lékaři, otče básnictví, vynálezce hudby, ty, jenž neustále jsi na cestách a nikdy, byť se i zdálo, na odpočinek se neubíráš: tebe vzývám, slunce, jehož pomocí člověk člověka zplozuje, tebe vzývám, abys osvětliti ráčil temnotu ducha mého, bych mohl do podrobna pokračovati u vypravování o vladařství velkého Sancha Panzy, ježto bez tebe cítím se býti chladným, slabým a změteným!

Dím tedy, že Sancho s celou svou družinou dostal se do městečka asi s tisícem obyvatelů, jež patřilo mezi lepší, co jich vévoda měl. Řekli mu, že ostrov nazývá se Baratarie, buďsi že místu říkali Baratario, buďsi dle významu jména, že lacino vladařství dostal. Když byli do bran ohrazeného městysu vkročili, přišla jim obecní správa vstříc, zvony zvučely a veškeří obyvatelé jevili náramnou radost, načež s velikou okázalostí odebrali se do hlavního kostela vzdát Bohu díky. Zároveň podali mu s některými směšnými obřady klíče města a prohlásili ho za stálého vladaře ostrova Baratarie. Oděv, brada, tělnatost a malý vzrůst nového vladaře byly předmětem obdivu veškerému lidu, který hlavní uzel děje neznal, ano i všem, kteří o něm věděli, a těch bylo mnoho. Konečně odvedše jej z kostela doprovázeli a posadili ho na soudnou stolici, načež vévodův dvornosta vece: Jest to starý zvyk na tomto ostrově, pane vladaři, že ten, kdo nastoupí týž proslulý ostrov, povinen jest odpověděti na některou předloženou otázku, by byť i sebe zapletenější a sebe těžší byla. Odpovědí sáhne lid na zub novému vladaři a tím se buď potěší aneb zarmoutí z příchodu jeho. Mezi tím, co dvornosta mluvil, patřil Sancho na mnohé a veliké náčrty, jež proti stolci na zdi napsány byly, a poněvadž neuměl čísti, tázal se, jaké jest to malování na protější stěně. Odpovědíno mu: Pane, napsán a zaznamenán jest tam den, kdy Vaše Slovútnost nastoupila ostrov. Nápis zní: Dne toho a toho, měsíce a roku tohoto nastoupil vladařství ostrova pan Don Sancho Panza, kteréžto hodnosti dlouhá léta užívej!

A koho nazývají Don Sancho Panza? tázal se Sancho.

Vaši Slovútnost, odpověděl dvornosta, ježto na ostrov ten nevstoupil jiný Panza, než který sedí tu na stolci.

Tedy vězte, příteli, pravil Sancho, že já při jmeně svém nevedu Don a nikdo v celém rodu toho příjmí neměl. Jmenuju se jednoduše Sancho Panza, Sancho říkali mému otci, Sancho mému dědu a všickni byli Panzové bez přídavku Don neb jiných přívěsků. Připadá mi, že na tomto ostrově jest více donů než kamenů; avšak dosti toho; Bůh je svědek, bude-li moje vladařství trvati jen čtyři dni, že všecky ty dony vypudím, kteříž svým nesmírným počtem člověka obtěžují jako mouchy. Nyní ale nechť se pan dvornosta vytasí se svými otázkami; odpovím na ně jak nejlíp dovedu, ať se občané rmoutí či nermoutí.

Tu vstoupili do soudní síně dva (...)

(......)