Jaroslav Foglar

STÍNADLA SE BOUŘÍ
náhodně vybraná ukázka

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

21. Štětináč nabízí důkazy

Na schodech domu, kde Mirek bydlel, dalo se rozčilené napětí ještě poněkud vydržet. Ale sotva vyšli z domu ven a ocitli se na ulici mezi lidmi, připadali si jako sirotci. Mirek se na ně zřejmě rozhněval!

Snad už ho nikdy neuvidí v klubovně mezi sebou! Budou vůbec mít potom ještě klubovnu? Budou udržovat svůj slavný klub Rychlých šípů dále, když z něho Mirek snad odejde?

Jindra, Červenáček a Rychlonožka obklopili teď Jarku, nejstaršího člena klubu. Zbyl jim jen on. Byl trochu pobledlý přestálým rozčilením a smutný tak, jak ho chlapci ještě neviděli. "Snad bychom měli jít na chvíli do klubovny - co říkáte?" zahovořil tiše. "Tam jsme doma! Snad tam dostaneme nějaký dobrý nápad, jak se z toho všeho dostat!"

Všichni se té myšlenky chopili jako něčeho spásného a obrátili se směrem ke klubovně.

Neušli však ještě ani sto kroků, když potkali Štětináče a Bohouše z Bratrstva Kočičí pracky. Oba tito výtečníci se již z dálky na Rychlé šípy vítězoslavně smáli, mávali na ně rukama a povykovali.

Jindra radil, aby se Rychlé šípy raději obrátily k přicházejícím zády, aby se vyhnuly nepříjemnému setkání. Jarka však byl jiného názoru. "Musíme z nich dostat všechno, co vědí!" pravil umíněně.

"Pořád tomu nechci věřit!"

Štětináč a Bohouš zatím přišli už na doslech a Štětináč posměšně zahoukal: "Tak co, plantážníci, jak je vám po té ostudě? Že se prosím vás vůbec ještě odvážíte na ulici?"

"Proč bychom se neodvážili?" vyjel na něj Rychlonožka. "Snad si nemyslíte, že se kvůli nějakému Sběrači a jeho klepům zavrtáme do země jako krtci?"

"Náhodou to nejsou žádné drby!" odsekl Štětináč uraženě. "Když jsme to napsali do Sběrače, tak je to určitě pravda! Ano, ten váš povedený Mirek je zrádce, pracuje s Vonty!"

Jarka se vložil do rozhovoru: "Že jste si to napsali do Sběrače, to není ještě důkaz, že je zpráva pravdivá! To my si taky můžeme napsat do TAM-TAMU, že máme v rukou ježka v kleci - a přece to není pravda!"

Štětináč se trochu zarazil a Jarka si teď povšiml jeho potlučeného a poškrábaného obličeje. Vontové ho důkladně poznamenali!

"Co kdybychom vás tedy přesvědčili?" řekl po vteřině váhání Štětináč.

"Co kdyby — kdyby — co kdybyste se šli na Mirka do Stínadel sami podívat!"

Jarku až polilo horko při těch slovech. Pořád v hloubi duše věřil, že zpráva o Mirkovi je mylná, vylhaná, zkrátka nepravdivá. A teď mu tu Štětináč nabízí důkaz, který vylučuje jakékoli pochybnosti o pravdomluvnosti Sběrače!

Mimoděk pohlédl na Jindru. Ten jen slabě kývl, jako by chtěl povědět: "Přijmi! Přijmi tu nabídku!" Štětináč však nedal Jarkovi ani čas, aby se vzpamatoval.

"My tam jdeme zítra, v pátek! Na tom dvoře bude schůze a Mirek ji povede! Četli jsme to tam v té skříňce. Můžete jít s námi, jestli se nebojíte!"

"Chudinko - my a bát se!" vybuchl na Štětináče Rychlonožka.

"Náhodou my - " Jarka přetrhl jeho chlubení slovy: "Dobrá! Nevěříme ani teď vašemu tvrzení! Do Stínadel s vámi půjdeme jen proto, abychom vám mohli dokázat, jak jste lhali!"

Štětináč se jen ušklíbl a řekl chladně: "To si řekneme až pak! Zítra v pět hodin odpoledne máme sraz v Drobílkově ulici. Tam se k nám můžete připojit. Čekat ale nebudeme, to si nemyslete!" Odvrátil se od Rychlých šípů, Bohouš za ním poskočil, popotáhl nosem a oba majestátně odpluli.

Rychlé šípy se za nimi ještě chvíli dívaly, až Červenáček řekl: "Je to vlastně to jediné, co vůbec můžeme udělat. Jít se přesvědčit! Pak teprve můžeme uvažovat, co vůbec dělat dál!"

"Co ale naše pátrání? Co TAM-TAM? Co ježek v kleci? A co s vontskou kronikou?" skoro plačtivě vypočítával Rychlonožka.

"Jsme v pěkné kaši!" odpověděl Jarka. "Všechno to zatím musí stranou! A řeknu upřímně: Kdyby ta hrozná věc - víte - s Mirkem - měla být pravdivá - tak by mě už nic z toho netěšilo - to by byl konec s klubem …"

Hoši mlčeli, ale každý z nich si myslel totéž.

Až potom zase Jindra promluvil. Nesměle a tiše, jako by se bál nahlas vyslovit hroznou myšlenku, která ho napadla: "Mirek tedy má vést zítra - v pátek - vontskou schůzi! Proto tedy nám tvrdil tak náhle, že v pátek do Stínadel s námi nemůže! Že by měl Sběrač přece jenom pravdu?"

Jarka jen bolestně vzdychl a neodpověděl.

Do klubovny už nešli. Najednou je tam nic netáhlo. S příslibem, že se všichni sejdou zítra v pět hodin v Drobílkově ulici, se rozešli.