Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
“Byl tu El Sordo,” řekla Pilar Robertu Jordanovi. Přišli z vánice do začouzeného tepla jeskyně a žena kývla hlavou na Roberta Jordana, aby šel k ní. “Jel sehnat koně.”
“Dobře. Nenechal mi tu nějaký vzkaz?”
“Jenom, že jel pro koně.”
“A co my?”
“No sé,” řekla. “Podívej se na něj.”
Robert Jordan zahlédl Pabla hned po svém příchodu a Pablo se na něho zašklebil. Robert Jordan se na něj ohlédl k hrubému prkennému stolu, u něhož Pablo seděl, usmál se a zamával na něho.
“Inglés,” řekl Pablo. “Ještě pořád padá, inglés.”
Robert Jordan přikývl.
“Počkej, zuju ti střevíce a dám je usušit,” řekla Maria. “Pověsím je sem do kouře u ohně.”
“Dej pozor, abys je nespálila,” připomněl jí Robert Jordan. “Nerad bych tu chodil bos. Copak je?” obrátil se k Pilar. “To tady máte nějakou schůzi? Venku nikdo nehlídá?”
“V týhle vánici? Qué va.”
Za stolem sedělo šest mužů, kteří se opírali zády o stěnu. Anselmo s Fernandem si ještě pořád oklepávali z kabátů sníh, střepávali ho z kalhot a oškrabovali chodidla o stěnu u vchodu.
“Počkej, sundám ti kabát,” řekla Maria. “Nenech na něm rozmočit sníh.”
Robert Jordan vyklouzl z kabátu, oklepal si z kalhot sníh a rozvázal boty.
“Všecko to tu zamáčíš,” řekla Pilar.
“Sama jsi mě volala.”
“To ti přece ještě nebrání, aby ses šel oklepat ke vchodu.”
“Promiň,” řekl Robert Jordan, stoje bosýma nohama na hliněné podlaze. “Vylov mi z tlumoku ponožky, Maria.”
“Pánovi a vládci,” řekla Pilar a přihodila do ohně kus dřeva.
“Hay que aprovechar el tiempo,” odpověděl Robert Jordan. “Člověk musí využít každé chvilky.”
“Je to zamčené,” řekla Maria.
“Tady je klíč,” a hodil jí ho.
“K tomuhle tlumoku se nehodí.”
“Je od druhého tlumoku. Ponožky jsou po straně nahoře.”
Dívka našla ponožky, zavřela tlumok, zamkla ho a přinesla mu ponožky i klíč.
“Sedni si, navleč si je a dobře si promni nohy,” řekla. Robert Jordan se na ni usmál.
“Nemohla bys mi je osušit svými vlasy?” řekl, aby to Pilar slyšela.
“To je ale syčák,” řekla Pilar. “Nejdřív ze sebe dělá zámeckýho pána. A teď ze sebe dělá samotnýho našeho bývalýho Pána Ježíše. Prašť ho polínkem, Maria.”
“Kdepak,” odpověděl Robert Jordan. “Dělám si legraci, protože jsem šťastný.”
“Ty jsi šťastný?”
“Ano,” řekl. “Myslím, že všecko jde moc dobře.”
“Roberto,” řekla Maria. “Sedni si, osuš si nohy, a já ti přinesu napít něco pro zahřátí.”
“Člověk by myslel, že ještě žádný mužský neměl provlhlý nohy,” řekla Pilar. “A že ještě nikdá nespadla ani vločka sněhu.”
Maria mu přinesla ovčí kůži a položila ji na hliněnou podlahu v jeskyni.
“Tady máš,” řekla. “Nech si to pod nohama, dokud ti neuschnou střevíce.”
Ovčí kůže byla nedávno usušená a byla nevydělaná, a když se na ni Robert Jordan postavil nohama v ponožkách, cítil, že praská jako pergamen.
Oheň čadil a Pilar křikla na Marii: “Rozdmýchej ten oheň, ty budižkničemu. Tohle není žádná udírna.”
“Rozdmýchej si ho sama,” odpověděla Maria. “Hledám tu láhev, co tu nechal El (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
