Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
V jeskyni byl slyšet jenom sykot z ohniště, jak na jeho žhavé uhlíky padal otvorem ve stropě sníh.
“Pilar,” řekl Fernando. “Nemáš tam ještě trochu dušenýho masa?”
“Drž hubu,” odpověděla žena. Maria však zanesla Fernandovu misku k velikému hrnci, odstavenému od ohně, a nandala mu na ni. Pak odnesla misku ke stolu a položila ji, a když se pak Fernando sklonil k jídlu, poklepala mu na rameno. Chvilku u něho zůstala stát s rukou na jeho rameni. Ale Fernando nezvedl oči. Plně se věnoval dušenému masu.
Agustín stál u ohně. Ostatní seděli. Pilar seděla u stolu naproti Robertu Jordanovi.
Řekla: “Teď aspoň vidíš, jaký je, inglés.”
“Co by moh udělat?” zeptal se Robert Jordan.
“Cokoli,” žena sklopila oči na stůl. “Cokoli. Je schopen všeho.”
“Kde je ten kulomet?” zeptal se Robert Jordan.
“Leží tamhle v koutě zabalený do houně,” odpověděl Primitivo. “Potřebuješ ho?”
“Až později,” řekl Robert Jordan. “Jenom jsem chtěl vědět, kde je.”
“Je tady,” řekl Primitivo. “Zanesl jsem ho dovnitř a zabalil do svý houně, aby mechanismus nezvlhl. Kruhový zásobníky jsou tamhle v pytli.”
“To by on neudělal,” řekla Pilar. “S tou máquinou by nic neudělal.”
“Říkala jsi přece, že je schopen všeho.”
“To jo,” řekla. “Ale s máquinou neumí zacházet. Mohl by sem hodit bombu. To je mu spíš podobný.”
“Byla to blbost a slabost, že jsme ho nezabili,” řekl cikán. Celý večer nezasáhl do hovoru. “Roberto ho měl včera večer zabít.”
“Zab ho,” řekla Pilar. Široký obličej jí potemněl a vypadal unaveně. “Už jsem taky pro to.”
“Já jsem byl proti tomu,” řekl Agustín. Stál před ohněm, dlouhé paže mu visely podél těla a tváře, zastíněné pod lícními kostmi strniskem vousů, vypadaly ve svitu ohně propadlé. “Už jsem taky pro to,” řekl. “Je teď jako jedovatý had a nejradši by nás viděl všecky zničený.”
“Ať se o tom vyjádří všichni,” řekla Pilar a hlas jí zněl unaveně. “Co ty, Andrési?”
“Matarlo,” odpověděl ten z bratří, kterému rostla černá špička vlasů hluboko do čela, a přikývl.
“Eladio?”
“Já taky,” řekl druhý bratr, “Mně připadá moc nebezpečný. A není k ničemu.”
“Primitivo?”
“Taky.”
“Fernando?”
“Nemohli bychom ho držet jako zajatce?” zeptal se Fernando.
“Kdo by toho zajatce hlídal?” opáčil Primitivo. “Hlídání zajatce by zaměstnalo dva lidi, a co bychom s ním udělali pak?”
“Mohli bychom ho prodat fašistům,” navrhl cikán.
“To teda ne,” řekl Agustín. “Žádný takový svinstvo.”
“To byl jenom nápad,” řekl cikán Rafael. “Mám dojem, že by byli facciosos rádi, kdyby ho dostali.”
“Nech toho,” řekl Agustín. “To je svinstvo.”
“Ne větší svinstvo, než dělá Pablo,” hájil se cikán.
“Jedno svinstvo neospravedlňuje jiný,” řekl Agustín. “Tak to jsme všichni. Až na toho starýho a na inglése.”
“Těch se to netýká,” řekla Pilar. “Nebyl to jejich vůdce.”
“Okamžik,” řekl Fernando. “Ještě jsem nedomluvil.”
“Tak mluv,” vyzvala ho Pilar. “Povídej, dokud se nevrátí. Povídej, dokud nám sem pod houní nešoupne granát a nevyhodí to (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
