Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
“Nad čím to tady sedíš?” zeptala se ho Maria. Stála u něho a on otočil hlavu a usmál se na ni.
“Nad ničím,” odpověděl. “Zamyslel jsem se.”
“Nad čím? Nad tím mostem?”
“Ne. S mostem už jsem hotov. Nad tebou a nad jedním hotelem v Madridu, kde znám několik Rusů, a nad knihou, kterou jednou napíšu.”
“Je v Madridu hodně Rusů?”
“Ne. Moc málo.”
“Ale ve fašistických časopisech se tvrdí, že jich tam jsou statisíce.”
“To jsou lži. Je jich tam moc málo.”
“Líbí se ti Rusové? Ten, co byl tady, byl Rus.”
“Tobě se líbil?”
“Ano. Byla jsem tenkrát nemocná, ale podle mě to byl moc krásný člověk a moc statečný.”
“Jakýpak krásný,” řekla Pilar. “Měl nos placatý jako moje dlaň a lícní kosti měl široký jak ovčí zadek.”
“Byl to můj dobrý přítel a soudruh,” řekl Robert Jordan Marii. “Měl jsem ho moc rád.”
“Bodejť,” řekla Pilar. “Ale zastřelil jsi ho.”
Když to řekla, zvedli hráči karet oči od stolu a Pablo se upřeně zadíval na Roberta Jordana. Nikdo neřekl ani slovo a pak se zeptal cikán Rafael: “Je to pravda, Roberto?”
“Ano,” řekl Robert Jordan. Mrzelo ho, že s tím Pilar vyrukovala, a mrzelo ho, že o tom vyprávěl u El Sorda. “Na jeho žádost. Byl těžce raněný.”
“Qué cosa más rara,” řekl cikán. “Po celou dobu, co byl u nás, mluvil o tom, že k tomu možná jednou dojde. Ani nevím, kolikrát jsem mu slíbil, že mu tu službu udělám. Je to moc zvláštní,” řekl znovu a zavrtěl hlavou.
“Byl to prachzvláštní člověk,” řekl Primitivo. “Náramný podivín.”
“Poslyš,” řekl Andrés, jeden z bratří. “Ty jsi přece profesor a vůbec. Věříš, že je možný, aby někdo věděl napřed, co se mu má stát?”
“Podle mě to nemůže vědět,” řekl Robert Jordan. Pablo na něho zvědavě upíral oči a Pilar ho pozorovala bez výrazu v obličeji. “Pokud se týče toho ruského soudruha, ten byl hrozně nervózní, protože byl moc dlouho na frontě. Bojoval u Irúnu a tam, jak víte, to bylo zlé. Moc zlé. Později bojoval na severu. A od té doby, co se utvořily první skupiny pro tuhle práci za frontou, pracoval tady, v Estremaduře a v Andalusii. Myslím, že byl moc unavený a nervózní a že ho napadaly ošklivé věci.”
“Rozhodně musel vidět hodně nepěkných věcí,” řekl Fernando.
“Jako všichni na světě,” řekl Andrés. “Ale poslyš, inglés. Myslíš, že je možný, aby člověk poznal předem, co ho potká?”
“Ne,” řekl Robert Jordan. “To je nevědomost a pověra.”
“Povídej dál,” řekla Pilar. “Poslechněme si, jak na to nahlíží profesor.” Mluvila, jako by hovořila s přemoudřelým děckem.
“Já se domnívám, že zlé vidiny vznikají ze strachu,” řekl Robert Jordan. “Když člověk vidí špatná znamení -”
“Jako dneska ty letadla,” řekl Primitivo.
“Jako ten tvůj příchod,” řekl Pablo tiše. Robert Jordan na něho pohlédl přes stůl, a když poznal, že to není provokace, ale jenom nahlas vyslovená myšlenka, mluvil dál. “Když člověk vidí špatná znamení, představuje si ze strachu svůj konec a myslí si, že ty představy jsou nějaká vnuknutí,” uzavřel Robert Jordan. “Domnívám se, že na tom nic (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
