Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Robert Jordan odhrnul houni, která visela přes ústí jeskyně, vykročil ven a zhluboka vdechl chladný noční vzduch. Mlha se už rozplynula a bylo vidět hvězdy. Bylo bezvětří a Robert Jordan vyšel z teplého vzduchu v jeskyni, prosáklého kouřem tabáku i dřevěného uhlí, vůní vařené rýže a masa, šafránu, pepře a oleje, smolného pachu veliké kůže, polité vínem a visící u dveří, kůže, jež tam visela za krk, jejíž čtyři nohy byly roztažené a z níž se víno, které se vždycky trochu rozlilo po hliněné podlaze a přehlušilo pach prachu, stáčelo vytažením zátky, zaražené do jedné nohy; vyšel z vůní rozličných bylin, jejichž jména neznal a jež visely ve svazcích od stropu s dlouhými šňůrami česneku, a už necítil to laciné červené víno a Česnek, koňský pot a mužský pot (štiplavý, mdlý pot lidí a nasládlý, dráždivý pach zaschlé hřebelcované pěny koňského potu), zaschlý v šatech mužů kolem stolu, a hluboce vdechoval čistý noční horský vzduch, vonící borovicemi a rosou na luční trávě u potoka. Vítr se utišil, spadla hustá rosa, a jak tu Robert Jordan stál, pomyslel si, že do rána bude asi mráz.
Jak tam stál, hluboce vdechoval a pak naslouchal noci, zaslechl nejprve vzdálenou střelbu a potom zdola z lesa od koňské ohrady soví zahoukání. Pak uslyšel, že cikán začal v jeskyni zpívat, a uslyšel měkké akordy kytary.
“Otec mi nechal dědictví,” zazněl chraplavý, úmyslně drsný hlas a nesl se dál. Pak pokračoval:
“A byl to měsíc se sluncem. I když se toulám po světě, jsem ještě pořád boháčem.”
Kytara zadrnčela a ozval se sborový potlesk. Robert Jordan zaslechl, jak někdo říká: “Výborně. Zazpívej nám Katalánce, cikáne.”
“Ne.”
“Ano. Ano. Katalánče.”
“Tak dobře,” řekl cikán a začal zpívat truchlivým hlasem:
“Mám plochý nos,
mám černou tvář,
jsem však smělý chlapec.”
“Ólé!” řekl kdosi. “Jen dál, cikáne!” Cikánův hlas, tragický a posměšný, zesílil:
“Bohudík jsem černoch, a ne Katalánec!”
“Je tu moc rámusu,” ozval se Pablův hlas. “Drž hubu, cikáne.”
Robert Jordan zaslechl ženin hlas: “Ano. Je tady moc rámusu. Ten tvůj hlas by přivolal guardia civil a přitom nestojí za nic.”
“Umím ještě jednu sloku,” řekl cikán a kytara spustila znova.
“Tak si ji nech pro sebe,” okřikla ho žena.
Kytara zmlkla.
“Nejsem dneska při hlase. A tak žádná škoda,” řekl cikán, odhrnul houni a vyšel do tmy.
Robert Jordan pozoroval, jak cikán přistupuje ke stromu a potom přichází k němu.
“Roberto,” řekl cikán tiše.
“Ano, Rafaeli,” odpověděl Robert Jordan. Poznal z jeho hlasu, že je pod vlivem alkoholu. Sám vypil dva absinty a trochu vína, ale po tom nepříjemném napětí s Pablem měl hlavu jasnou a chladnou.
“Proč jsi Pabla nezabil?” zeptal se cikán tichounce.
“Proč ho zabíjet?”
“Dřív nebo později ho budeš muset stejně zabít. Proč jsi nevyužil příležitosti?”
“To říkáš vážně?”
“Nač myslíš, že všichni čekali? Proč myslíš, že ta ženská poslala tu holku pryč? Snad nevěříš, že po tom, co se tu řeklo, to může jít (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
