Ernest Hemingway
překlad: Jiří Valja, Marie Fojtová

KOMU ZVONÍ HRANA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA VIII

V noci bylo chladno a Robert Jordan spal tvrdě. Jednou se probudil, a jak se protáhl, uvědomil si přítomnost dívky, která byla schoulená hluboko ve spacím pytli a dýchala lehce a pravidelně; na obloze tvrdě a ostře zářily hvězdy a vzduch studil v nosních dírkách, a jak Robert Jordan schovával hlavu do tmy před zimou a vsouval ji do teplého spacího pytle, políbil dívku na hebké rameno. Neprobudila se a on se od ní převalil na bok, a s hlavou opět vysunutou ze spacího pytle do zimy chvilku ležel, nespal a cítil, jak jím proniká ta dlouhá rozkoš z únavy a pak to hebké, hmatatelné štěstí jejich dotýkajících se těl, a když pak zastrčil nohy co nejhlouběji do spacího pytle, upadl střemhlav do spánku.

Probudil se za svítání, ale dívka už byla pryč. Poznal to hned při probuzení, natáhl ruku a cítil, že tam, kde ležela, je spací pytel ještě teplý. Pohlédl k ústí jeskyně, kde byla houně jakoby obroubena jinovatkou, a spatřil, jak z trhliny ve skalách stoupá tenký šedivý proužek kouře, což znamenalo, že v kuchyni už rozdělali oheň.

Z lesa vyšel muž, který měl přes hlavu houni navlečenou jako pončo. Robert Jordan v něm poznal Pabla a viděl, že kouří cigaretu. Pomyslel si, že Pablo byl dole, aby zahnal koně do ohrady.

Pablo rozhrnul houni, po Robertu Jordanovi se ani nepodíval a vešel do jeskyně.

Robert Jordan si sáhl rukou na lehkou jinovatku, usazenou na odřeném, zašpiněném zeleném povlaku z balónového hedvábí na pět let starém spacím pytli, a pak se v něm zase uvelebil. Bueno, řekl si, když roztáhl nohy a ucítil důvěrně známé pohlazení flanelové podšívky, potom přitáhl nohy k sobě a pak se převrátil na bok, aby měl hlavu odvrácenou na druhou stranu, než ze které, jak věděl, vyjde slunce. Qué más da, může si ještě klidně chvilku přispat.

Spal, dokud ho neprobudil hluk leteckých motorů.

Spatřil je, jak ležel na zádech, fašistickou hlídku tří droboučkých fiatek, které se leskly, jak rychle letěly na horské obloze a mířily směrem, odkud včera přišel s Anselmem. Tři fiatky zmizely, ale pak se objevilo devět dalších, které letěly mnohem výše v droboučkých klínových formacích, vždycky tři, tři a tři.

Pablo s cikánem stáli ve stínu u ústí jeskyně a pozorovali oblohu, a jak Robert Jordan ležel bez hnutí a celé nebe pronikal vysoký dunivý hřmot motorů, rozlehl se nový bručivý řev a nad mýtinou ve výši ani ne tří set metrů přelétla další trojice letadel. Tyhle tři byly heinkely stojedenáctky, dvoumotorové bombardéry.

Robert Jordan ležel s hlavou ve stínu skal a věděl, že ho letadla nespatří, a i kdyby ho spatřila, vůbec by to nevadilo. Věděl, že možná spatří koně v ohradě, jestliže ve zdejších horách vůbec po něčem pátrají. Mohou je uvidět, i když po ničem nepátrají, ale budou je přirozeně považovat za koně svého vlastního jezdectva. Pak se ozval nový, ještě hlučnější bručivý řev, a objevily se tři další heinkely stojedenáctky, které se strnule nesly kolmo nad ním v ještě menší výšce a přelétly v přísné formaci, a jak (...)

(......)