Bohumil Hrabal

DOMÁCÍ ÚKOLY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Dětský sen

MÁM TU ČEST a je to pro mne i pocta, abych zahájil výstavu Karla Chaby, opěvovatele krásy měst a přírody, která vstupuje do jeho sadů, výstavu básníka, který ví, co to je ženské tělo a co to je za štěstí být zamilován opětovanou láskou, protože od té doby, co Karla Chabu znám, tak zkraje mám nedůvěřivý dojem, ale pak jistotu, že ženy milují v Karlovi malíře a on v nich to věčně ženské, že i ty městské domy a stromy nejdříve s Karlem koketují, ale pak s ním uzavřou milostný pakt. Karel Chaba je rozený poeta, je plachý a něžný a rád vstupuje na tenký led svých pláten, aby tam štětcem vyříkal svůj krásný nářek o svém poslání býti umělcem. Tak každý jeho obraz je milostným dopisem a současně i důvěrným deníkem, každý jeho obraz je tedy adresným poselstvím i vnitřním monologem, jeho obrazy mají svůj styl, který těsně souvisí s biologickou strukturou umělce, jenž nehledá jistotu umění, ale samotou svého stylu přináší do výtvarného umění cosi svěžího, ozvláštňujícího, něco, co má svůj charekteristický rukopis.

Tím svým krajně subjektivním přináší ale divákům cosi objektivního, něco, co má společného jmenovatele se všemi poetickými lidmi. Svým rukopisem malíře Chaba uzavírá smlouvu s každým divákem a diváci tomu paktu přitakají, a tak Karel Chaba se stal součástí veřejného života této země a jeho dílo patří těm lidem, kteří vědí, že kromě chleba potřebují i růži. Nyní, kdy Chabovy obrazy se staly klasickými tak, že zdobí nejen galerie, ale i restaurace a hostince, kdy se tisknou jeho obrazy na barevné pohlednice, je možno se podívat na všechny jeho obrazy pohledem shora, tak jako na rozložené poštovní známky na velikém stole. Je něco dojemného a udivujícího dívat se na obrazy muže, který se narodil v jihočeském kraji, kterému se říká České Merano, ve vesničce pod Čertovým břemenem, kdy Chaba jako syn vesnického obuvníka se vyučil kuchařem, který byl šéfem poslán do Prahy, aby pracoval v kuchyni hotelu v Petrské ulici, hotelu s dámskou obsluhou, podniku, ke kterému přiléhal sousední dům hodinových lásek. A tak Chaba poprvně uviděl Prahu, která mu učarovala, pohledem venkovského chlapce, a ten pohled mu zůstal dodnes. Karel rád vypráví, že ten čas spával pod střechou toho hotelu, kde byl zaměstnán, že každý den ho budila mladá pokojská… Pane Karlíčku, vstávejte! A když Karel otevřel oči, nakláněla se nad ním mladá žena a z rozhaleného županu nad jeho tváří visely krásné ženské prsy. A tyto ženské prsy doprovázejí Karla neustále, sublimují do tvaru mračen a tvarů topolů, proteovsky se ty krásné ženské atributy mění v kuželky a tvary patníků, tvoří dekoraci města a řeky barevnými vřeteny, chomáči chmýří a cukrové vaty, aby se ty ženské prsy nakonec proměnily v stáda beránků na večerním nebi či v kavalkádu oblaků a mračen zjitřujících bezbrannou fantazii. Tak ženské prsy tvoří Chabovi pojítko mezi nebem a zemí, jsou Chabovým prizmatem, zrovna tak jako obrysy a křivky ženského těla sublimují do městských domů, paláců a pavilonů, (...)

(......)