Bohumil Hrabal

DOMÁCÍ ÚKOLY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Malíř Jan Smetana

KROUŽÍCÍ KAMERY nad zemí filmují plány měst i velkoměst a průmyslových center, skvrny jezer a pouští, hladiny oceánů a moří, pohledy shora na pralesy, kterými se blyští veletoky, masivy velehor a ledovců, přesuny mračen a dešťů, tornád i větrných smrští, Jan Smetana pohledem shora na svoje plátna zaznamenává nejen zkratky pohybu letících čoček, ale inspiruje se i obrazy, které jsou pod kůží země, pod povrchem hmoty. Jeho plátna vytvářejí vyleštěné desky mramorových kavárenských stolků, očarované kruhy, ve kterých rostou ryzce a holubinky, spletence vláken a kyzů v černém uhlí, růžence žabích vajíček s lidskými tvářemi a událostmi, cestičky mezi nepravidelnými záhony květin a alpinek a žulových a rulových kamenů. Jeho obrazy jsou vzorníkem přírody a lidských událostí. A navíc, jeho barvy a tvary jsou unášeny hřímavým tónem toccat a fug Sebastiana Bacha, ze všech pórů jeho obrazů stoupá a v barevném umocnění se řine slavnostní nálada tvoření v krásném. V jiných obrazech září Debussyho Faunovo odpoledne i Potopená katedrála, obrazy, ve kterých se vzdouvá milostné ržání Leoše Janáčka, obrazy plné zlata trumpet a pokory houslí a stesku viol a nářku flauty, Káti i Symfoniety. Plátna plná hudby, hudby polidštěného vesmíru, melancholie věčné stavby. Jsou v jeho ateliéru i obrazy plné čar a ne nepodobné kresbám kybernetického přístroje, který si ve volném čase z pilnosti kreslí. Obrazy grafických záznamů smyčcového kvarteta Z mého života, kde tóny houslí a violy a cella jsou převedeny seizmografickými jehlami na zvolna se pohybující plátno. Obrazy prosté jak Altamira, jak kresba rané mykénské vázy, obrazy, které by mohly osvětlit podstatu hudby od narození hluchému. Jsou tady obrazy grafického rytmu vyvážené jak Rorschachův test skvrnami ve tvaru rentgenického snímku dýchajících lidských plic v melodii srdce. Jsou tady obrazy v tónině sedlé krve, zastřené fialovým organtýnem, obrazy vyjadřující asi tu situaci, kdy Jakub Ryba si podřízl žíly a opřen o strom se dívá, jak s krví z něj odkapává i Půlnoční mše. Jsou tady obrazy podobné tlustému oknu podmořského zvonu, ve kterém Jan Smetana sedí s Cousteauem a oba se shodují v tom, že krása barev a tvarů je všude a lidská fantazie proti této naturalistické kráse kulhá (...)

(......)