Bohumil Hrabal

DOMÁCÍ ÚKOLY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Beseda o sladkovodním
Hemingwayovi

Máte nějaké téma, kterého litujete, že jste jej nedokončil?

Velice lituji, že jsem neměl sílu pokračovat v tom, co jsem začal psát už v Libni. Na zdi jsem měl veliký plán města Prahy a tenkrát jsem si udělal závazek, že každý týden navštívím jednu hospodu, pokaždé jinou, a že tak jak půjdou týdny a měsíce a roky, za deset let mi vznikne kniha o tom, jak která hospoda vypadá, kdo do ní chodí, a co jsem tam během pití piva slyšel. A tak jsem na tom pracoval dva roky, ale pak jsem zeslábl. Bylo to krásné v té mé Libni, po každé návštěvě jsem na veliký plán Prahy na špendlíku zastrčil do té ulice, ve které byl ten můj hostinec, praporek se jménem hostince, těšil jsem se na to, až celý ten plán bude posetý praporky, ale bohužel, nedodržel jsem ten krásný závazek. Jestli se ještě jednou narodím, tak určitě napíšu tuto knihu knih, a když ne já, tak jistě na to přijde někdo jiný, nějaký pábitel, který převezme prapor, který mou nedbalostí a lehkomyslností mi vypadl z ruky…

To je opravdu škoda, máte nějaké zápisky?

Na Paliárce jsem pil pivo a naslouchal člověku, který hostům předčítal vybrané články ze starých novin, dověděl jsem se, že na ledovcích žijí blechy a že červený sníh je způsoben zelenými řasami, dozvěděl jsem se o objevení mrtvoly na dvorku zahradní mříže. Dle zjištění služebná spáchala sebevraždu a jak skočila z okna, padla hlavou mezi mřížoví a srpovité ozdoby jí uřízly hlavu. A host nalistoval a četl a předčítal hostům… Vzpoura v turinském blázinci. Ve zdejším ústavě pro choromyslné vzbouřili se šílenci a spoutavše čtyři opatrovníky, všechno nářadí a nábytek rozmlátili. Když přitáhlo vojsko, šílenci hrozili, že hodí spoutané opatrovníky ze střechy. Na policejní prefektuře bylo posléze mezi zástupci obou táborů sjednáno příměří, načež teprve nastal klid. Choromyslní postupovali velice rozumně, zatímco opatrovníci a zástupci prefektury šíleně… Taky jsem se na Paliárce dozvěděl, kterak muž ztýral ženu, že mu povila dvojčata. Otec dvanácti dětí se tak rozrušil dvojčaty, že připraviv se alkoholem, zbil nebohou šestinedělku. Zbil i strážníka, a tak na otce byla podána žaloba pro zločin veřejného násilí, protože manželka žalobu odvolala. Společnost na Paliárce se pobavila článkem: Rabiátský virtuos Theofil Raguneux. Sluha společnosti zapomenul otevřít vrchní desku Edvardova klavíru, což mu umělec v přestávce zle vytýkal. Sluha Celestin, invalida, bránil se omluvou, že Theofil při zkouškách koncertu Saint-Saensova sám mu zapověděl piano otevírati. Virtuos však pokračoval, rozrušen tou měrou, že při Beethovenově koncertu přerušil najednou hru, popadl v koutě stojící pult pro housle, vší silou mrštil po slabém muži a těžce jej zranil na hlavě, teprve pak dokončil koncert suverénně. Ale Celestin podal na něj žalobu a mistr virtuos dostal tři měsíce nepodmíněně…

To je krásné, avšak to už dokonale zpracoval Jaroslav Hašek, dokonce vymyslel variace na tyto zprávy. Něco bychom chtěli slyšet (...)

(......)