Bohumil Hrabal

DOMÁCÍ ÚKOLY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Hovor v Hájence

MOJE BABA mě pustí do hospody, jen když si vezmu červenou košili, už budu muset jít domů, už jsem dostal dvě žlutý karty a kdybych dneska přišel pozdě, tak by mi ukázala kartu červenou a měl bych zaražený vycházky. Teď jsem si škytnul, to si asi na ni baba sáhla, radši pojedu domů. Moje baba má na zdi samý diplom, vyznamenání. Ale každej den přinese z pole košík, jednou košík brambor, jednou košík karfiólu, jindy kapusty, ale každej den něco dotáhne domů. Povídám, seš samej diplom, co to tam bereš? Copak já si z fabriky tahám každej den domů jednu tvárnici, podruhý pět cihel, někdy i drenážní trubku? Ale baba říká, že to je tady zvykem, že to je deputát. Povídám, to nejde dohromady s těma vyznamenáníma… včera jsem se svalil, natahala do předsíně řípu. Ale to jí nevadí, hlavně, že mi šije červený trenýrky, že nosím červený trička, stačí vám to? Řekl pan Truhlář, a když přišel domů, jak šmátral pro klíče pod vrátky, nenahmatal je, rozzlobil se, vzal sekyru a probil se vrátky, pak rozbil širočinou dveře a ještě jedny dveře, když shledal, že je zamčeno, tak vy takhle, zamykat barák, kterej sem postavil? A lehl si v červeným tričku na kanape a usnul, zatímco klíče, které si prstama odstrčil z dosahu hmatání, zářily do měsíčné noci.

Když vnoučata dělají v prvním patře velký randál, pan Truhlář vyjde na chodbu a křičí vzhůru, jste tady v podnájmu nebo ve svým? A vnoučata se vykloní přes zábradlí a říkají tiše, v podnájmu. A pan Truhlář s uspokojením, no proto. Když přišla k půlnoci rodina pana Truhláře ze sokolovny, zděsila se rozbitých dveří, pan Truhlář, jak prolézal rozbitými výplněmi, o třísky a štěpiny si pořezal hlavu a obličej, tak ležel v červené košili a se zakrvácenou hlavou na kanapi a jeho paní otevřela nejdřív okna, aby vytáhla vůně piva a kafí a rumu, pak vystoupila na židli a přibila hřebík a na něj zavěsila další vyznamenání za práci na poli a dělala, jako by se nic nestalo, protože od toho má tesaře a truhláře v jedné osobě manžela doma.

Na dnešek jsem měl krásný sen, zdálo se (...)

(......)