Alois Jirásek

F
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXV
PANÍ HANOLDOVÁ SE DO PRAHY NEVRÁTÍ

Praha přestala mluvit o francouzské císařovně, o její návštěvě a mluvila zase jen o francouzském císaři. Pro Napoleona zapomněli na Marii Louisů. Napoleon, všude jen Napoleon, vojna a vojna, postup Francouzů Ruskem, bitvy a bitvy. Noviny plny válečných zpráv, ale jak ani jinak býti nemohlo, valně opozdilých.

Koncem září přinesly líčení borodinské bitvy před měsícem již vybojované, jakož i detaily o bitvě u Smolenska. V tu dobu, devětadvacátého září, přiharcoval kurýr do Berlína se zprávou, že Napoleon dne druhého září vtrhl do Moskvy. Tuto novinu, kterouž berlínským oznámil herec Bethmann z jeviště večer dotčeného dne, hlásily pražské časopisy pátého října, jakož i to, že „ředitel“ Moskvy „pan z Roztopšína“, ozbrojiv tři tisíce trestanců a šest tisíc různých osob, uvítal střelbou z Kremlu francouzský předvoj.

Když Pražané toto četli, byla Moskva již přes měsíc v moci Francouzů, kteří zrovna v ten čas, počátkem října, počali ji opouštět a vydávati se na nešťastný ústup. Dne 7. října oznamovaly noviny, že Francouzové jsou už dvacet verst za Moskvou a stíhají prchající Rusy, kdežto jiná část francouzské armády postupuje přímo na Petrohrad. Ale totéž číslo zvěstovalo zprávu v úžas uvádějící, že Moskva hoří, oheň že tam strašlivě řádí, že bylo více nežli na pěti stech místech založeno, že Francouzové schytali už na sto žhářů, kteří vyznali, že zapálení města bylo nařízeno od ředitele pana z Roztopšína a direktora policie.

Ještě 3. a 4. listopadu, kdy Francouze na strašlivém ústupu hubil nejen Rus, nýbrž i mráz, hlásily noviny, že Napoleon dosud mešká v Moskvě, kdež požár byl docela uhašen, a s Napoleonem všecky gardy a vůbec že francouzské vojsko je tam beze všeho nedostatku. -

V tu dobu, samý konec října, přijel mladý Václav Vlastimil Věk zase do Prahy. Loučení s domovem nebylo tentokráte tak těžké. Doma se poměry poněkud zlepšily; mělť Věk otec na polích lepší požehnání a drahota polevila. A také se Václav nevydával už tak do nejistá jako loni. Obědy u křížovníků mu zůstaly, jakož i podpora doktora Helda, měl zajištěnu kondici a druhou také jakoby jistou. Do kanceláře již nemusil.

Do Hradce Králové jel, z Hradce šel pěšky do Chlumce, kdež, jak si už v Praze před prázdninami ústně a o prázdninách pak písemně sjednali, chytil se s panským povozem, propůjčeným vrchním Bendou chlumeckým studentům Pacákovi, bratřím Klicperům, Frantíku medikovi a mladšímu, Václavovi, skoro dvacítiletému gymnasistovi, nastupujícímu do poslední třídy humanitní.

Václava hlučně uvítali a hlučně a živo bylo po celou cestu pod plachtou na fasuňku.

Chlumečtí mnoho povídali o prázdninách. Václav, jenž byl o nich sám a sám, nemnoho; nejvíce vypravoval zas o faráři Zieglerovi, jenž vlasteneckým studentům byl váženou a milou osobností. Tentokráte také se dověděli obšírněji o Patrčkovi, jenž jako vlastenec jim byl znám už od loňska, jakož také věděli, že se píše vlastenským jménem Silorad. Václav vypravoval, že (...)

(......)