Franz Kafka

ZÁMEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Dvanáctá kapitola

RÁNO SE PROBUDILI, až když tu už byli první školáci a zvědavě postávali kolem nocležníků. To bylo nepříjemné, neboť v noci kvůli vedru, jež teď k ránu samosebou opět ustoupilo citelnému chladu, se všichni svlékli až do košile, a zrovna když se začali oblékat, objevila se ve dveřích Gíza, učitelka, světlovlasá, vysoká, hezká, jen trošku příliš upjatá dívka. Zjevně byla na nového školníka připravena a dostala asi od učitele pokyny, jak se chovat, neboť už na prahu řekla: "Toto nemohu strpět. To by byl pěkný pořádek. Máte pouze povolení přespat ve třídě, já však nejsem povinna vyučovat ve vaší ložnici. Školnická rodina, která se ještě dopoledne válí v posteli. Fuj!" Nu, na to se dalo leccos říci, zejména pokud šlo o rodinu a postele, pomyslil si K., zatímco spolu s Frídou - pomocníci nebyli teď k ničemu, ležíce na podlaze civěli na učitelku a děti - honem přitáhli bradla a koně, hodili přes ně přikrývky a tak si vytvořili malý prostor krytý před zraky dětí, kde se aspoň mohli obléci. Klid ovšem nebyl ani chvilku, nejdříve hubovala učitelka, že v umývadle není čerstvá voda; K. zrovna pomýšlel na to, že si přinese umývadlo pro sebe a Frídu; hned se tohoto úmyslu vzdal, aby učitelku příliš nedráždil, ale stejně to nepomohlo, neboť krátce potom následoval velký rámus, naneštěstí totiž zapomněli odstranit zbytky večeře s katedry, učitelka je smetla pravítkem, všechno letělo na podlahu; o to, že se vylil olej ze sardinek a zbytky kávy a že se rozbil hrneček, se učitelka nemusela starat, školník to přece hned uklidí. Ještě nedooblečení, opírajíce se o bradla, přihlíželi K. s Frídou zkáze svého skrovného majetku; pomocníci, kteří patrně vůbec nepomýšleli na oblékání, vykukovali k velkému povyražení dětí zpod přikrývek. Nejvíce ovšem Frídu bolela ztráta hrnečku; teprve když ji K. pro útěchu ujistil, že ihned zajde za starostou, aby si vyžádal a dostal náhradu, vzpamatovala se do té míry, že jen tak v košili a spodničce vyběhla z ohrazení, aby sebrala aspoň ubrus a zachránila jej před dalším znečištěním. To se jí také podařilo, ačkoli učitelka se ji snažila zastrašit tím, že neustále třískala pravítkem do stolu, až hlava brněla. Když se K. a Frída oblékli, nejen že museli rozkazy a štulci nutit k oblékání pomocníky, kteří byli z těch událostí celí pryč, ale dokonce je museli zčásti sami obléci. Potom, když byli všichni hotovi, rozdělil K. nejbližší práce: Pomocníci dojdou pro dříví a zatopí, nejprve však v druhé učebně, odkud ještě hrozilo veliké nebezpečí - neboť tam už pravděpodobně byl učitel. Frída utře podlahu a K. donese vodu a dá do pořádku ostatní; na snídani zatím nebylo pomyšlení. Aby však všeobecně zjistil učitelčinu náladu, hodlal K. vyjít první, ostatní ho měli následovat, teprve až je zavolá, zařídil to tak jednak proto, že nechtěl, aby se situace předem zhoršila pro nějaké hlouposti pomocníků, a za druhé proto, že chtěl pokud možno ušetřit Frídu, neboť ona byla ctižádostivá, on ne, ona byla citlivá, on ne, ona (...)

(......)