Franz Kafka

ZÁMEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Patnáctá kapitola

K. ZŮSTAL STÁT s trochu udiveným obličejem, Olga se mu zasmála, přitáhla ho k lavici u kamen, zdálo se, že je doopravdy šťastná, že tu s ním teď může sedět o samotě, ale bylo to poklidné štěstí, určitě nezkalené žárlivostí. A právě že tu nebylo žárlivosti a tedy jakékoli přísnosti, dělalo K. dobře; s potěšením hleděl do těch modrých očí, nesvádivých, nepanovačných, nýbrž plaše spočívajících, plaše odolávajících očí. Jako by se po varování Frídy i hostinské nestal k tomu všemu tady citlivější, nýbrž spíše pozornější a bystřejší. A smál se s Olgou, když se podivila, proč zrovna Amálii nazval hodnou, Amálie je prý leccos, jen hodná prý vlastně není. Načež K. prohlásil, že chvála platila vlastně jí, Olze, ale Amálie že je tak panovačná, že si nejen přivlastní všechno, co se v její přítomnosti řekne, ale člověk jí všechno přisoudí dobrovolně. "To je pravda," řekla Olga a zvážněla, "víc pravda, než si myslíš. Amálie je mladší než já, mladší i než Barnabáš, ale v rodině rozhoduje ona, v dobrém i zlém; ona ovšem též na sobě nese víc než všichni ostatní, v dobrém i zlém." To se K. zdálo přehnané, právě přece Amálie řekla, že se například o bratrovy záležitosti nestará, zato Olga že o tom ví všechno. "Jak bych ti to vysvětlila?" řekla Olga. "Amálie se nestará ani o Barnabáše, ani o mne; nestará se vlastně o nikoho, jen o rodiče, o ty pečuje dnem i nocí, teď se jich zase ptala, co si přejí, a šla jim do kuchyně uvařit, kvůli nim se přemohla a vstala, je totiž už od poledne nemocná a ležela tu na lavici. Ale ačkoli se o nás nestará, jsme na ní závislí, jako by byla nejstarší, a kdyby nám radila v našich věcech, určitě bychom ji poslechli, jenže ona to nedělá, jsme jí cizí. Ty se přece hodně vyznáš v lidech, přicházíš z ciziny; nepřipadá ti taky obzvlášť moudrá?" - "Obzvlášť nešťastná mi připadá," řekl K., "ale jak to jde dohromady s vaším respektem k ní, když například Barnabáš slouží jako posel, ačkoli to Amálie neschvaluje a snad tím dokonce opovrhuje." - "Kdyby věděl, co jiného dělat, ihned by opustil místo posla, které ho vůbec neuspokojuje." - "Copak není vyučený švec?" zeptal se K. "Jistě že je," řekla Olga, "vždyť také vedle toho pracuje pro Brunsvíka, a kdyby chtěl, měl by ve dne v noci co dělat a hodně by vydělal." - "Nu tak by tedy měl náhradu za místo posla," řekl K. "Za místo posla?" otázala se Olga s údivem. "Copak je vzal kvůli výdělku?" - "Aťsi, ale ty říkáš, že ho neuspokojuje," řekl K. "Neuspokojuje ho, a to z různých důvodů," řekla Olga, "ale je to přece služba na zámku, přese všechno jakási služba na zámku, člověk by si to aspoň myslel." - "Jakže," řekl K., "dokonce i o tom jste na pochybách?" - "Nu vlastně ani ne," řekla Olga; "Barnabáš chodí do kanceláří, stýká se se sluhy jako rovný s rovnými, z dálky vídá i jednotlivé úředníky, dostává poměrně důležité dopisy, někdy dokonce i ústní vzkazy mu svěřují, to je přece hodně, a mohli bychom být hrdi na to, čeho všeho v tak mladém věku již dosáhl." K. přikývl, (...)

(......)