Franz Kafka

ZÁMEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Osmnáctá kapitola

JAK SE TAK bez cíle rozhlížel, uviděl K. najednou v dálce v jednom zákrutu chodby Frídu; dělala, jako že ho nepoznává, jen na něj strnule hleděla, v ruce nesla podnos s prázdným nádobím. K. řekl sluhovi, který si ho však vůbec nevšímal - čím víc se na sluhu mluvilo, tím víc se zdál duchem nepřítomný -, že se hned vrátí, a hnal se k Frídě. Když byl u ní, popadl ji za ramena, jako by ji znovu bral do vlastnictví, prohodil pár bezvýznamných otázek a zkoumavě se jí přitom díval do očí. Avšak její strnulost nepovolovala, roztržitě se pokusila trochu přerovnat nádobí na podnose a řekla: "Copak ode mne chceš? Jen si jdi k těm - nu, však víš, jak se jmenují. Jdeš přece zrovna od nich, vidím to na tobě." K. rychle odvedl řeč; nechtěl, aby ten rozhovor začal tak najednou a hned od toho nejhoršího, pro něho nejnepříznivějšího. "Myslel jsem, že jsi ve výčepu," řekl. Frída se na něj s údivem zadívala a pak mu jemně přejela volnou rukou po čele a po tvářích. Bylo to, jako by zapomněla jeho podobu a teď si ji zas chtěla přivolat do paměti, i v jejích očích byl ten zastřený výraz usilovného rozpomínání. "Zase mě přijali do výčepu," řekla pak pomalu, jako by nebylo důležité, co říká, ale pod slovy jako by vedla ještě jiný rozhovor s K. a ten byl důležitější. "Zde není práce pro mne, tu může zastat každá jiná; každá, která dovede ustlat a přívětivě se tvářit na hosty a neštítí se jejich obtěžování, spíš k němu dokonce ještě vyzývá, každá taková může dělat pokojskou. Ale výčep, to je něco jiného. Přijali mě také rovnou zase do výčepu, ačkoli jsem ho tehdy opustila ne zrovna se ctí; měla jsem teď ovšem protekci. Ale hostinský byl rád, že mám protekci a že tak bude pro něj snadnější znovu mě přijmout. Bylo to dokonce tak, že mě museli nutit, abych to místo vzala; uvážíš-li, co mi výčep připomíná, pochopíš to. Nakonec jsem to místo vzala. Tady jsem jen na výpomoc. Pepina prosila, abych jí nedělala takovou ostudu, a aby nemusela z výčepu okamžitě, dali jsme jí tedy čtyřiadvacetihodinovou lhůtu, poněvadž přece jen byla pilná a zastávala všecko tak, jak jí to její schopnosti dovolovaly." - "To všechno je velmi dobře zařízeno," řekl K., "až na to, že jsi jednou kvůli mně výčep opustila; a teď, když máme krátce před svatbou, se tam najednou vracíš?" - "Žádná svatba nebude," řekla Frída. "Protože jsem byl nevěrný?" zeptal se K. Frída přisvědčila. "Tak podívej, Frído," řekl K., "o téhle údajné nevěře jsme už častěji mluvili a vždycky jsi musela nakonec uznat, že to bylo nespravedlivé podezření. Od té doby se ale u mne nic nezměnilo, vše je tak nevinné, jak to bylo a jak ani jinak nemůže být. Muselo se tedy něco změnit u tebe, vlivem cizího našeptávání nebo něčeho jiného. Křivdíš mi v každém případě; vždyť se podívej, jak to je s těmi dvěma děvčaty? Ta jedna, ta černá - skoro se stydím, že se musím takhle dopodrobna hájit, ale ty mě k tomu vyzýváš -, ta černá tedy je mi patrně neméně trapná než tobě; mohu-li se jí nějak vyhnout, dělám to, a (...)

(......)