Jack London

MOŘSKÝ VLK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA 21

Vlka Larsena ovšem dopálilo, že jsme ho nechali tak bez povšimnutí, když jsme se Maud Brewsterová a já tak pěkně rozhovořili za stolem jeho lodní jídelny, a musil teď svou zlost nějak vyjádřit. Obětí hněvu se stal Thomas Mugridge. Nikterak se nepolepšil ani v práci, ani se svou košilí, ačkoli o té se přel, že ji už vyměnil. Ten hadr sám jeho tvrzení nijak nepotvrzoval, ani o celkovém polepšení v čistotnosti nesvědčila hromadící se mastnota na plotně, v hrncích a na pánvích.

„Já jsem vás včas varoval, kuchto,“ řekl mu Vlk Larsen, „a tak si teď musíte spolykat, co jste si nadrobil.“ Mugridgeova tvář zbledla pod svým černavým nátěrem, a když Vlk Larsen zavolal, že potřebuje provaz a dva muže, chudák Londýňan vyletěl z kuchyně jak šílený a kličkoval a pobíhal po palubě, zatím co celé zubící se mužstvo ho honilo. Máloco se jim mohlo víc líbit než příležitost dát kuchaři plaváka přes palubu, neboť do kotců na přídi posílal patlaniny a žvance nejodpornějšího druhu. Podmínky byly záměru příznivé. Přízrak rozhrnoval moře pomalu, jen asi tak několik kilometrů za hodinu, a hladina byla dosti klidná. Mugridge však nijak netoužil dát se v tom zkoupat. Nejspíš už viděl na jiných, jak se to dělá. A kromě toho byla voda strašlivě studená a náš kuchař nebyl ani trochu otužilý.

Jako obyčejně se obě směny zdola i s lovci objevily na palubě v očekávání slibné zábavy. Mugridge se vody tak bál, že byl tou vyhlídkou do zuřivosti vyděšen a vyvíjel nyní rychlost a projevoval čipernost, jaké bychom se u něho nikdy nenadáli. Zahnán do kouta mezi zvýšenou zádí a kuchyní vyskočil jako kočka na střechu kajuty a prchal na záď. Pronásledovatelé mu však nadběhli a on se obrátil zpátky přes kajutu a přes kuchyni a dostal se zas na palubu přes kryt vchodu do podpalubí. Utíkal rovnou k přídi s veslařem Harrisonem v patách a dobíhajícím ho. Avšak Mugridge znenadání vyskočil a chytil se výtažného lana u ráhna kosatky. To se událo v mžiku. Přidržuje se nahoře rukama a s tělem ve vzduchu se ohnul a vyzdvihl nohy, potom švihl nohama dolů a dozadu. Přibíhající Harrison dostal ten kopanec přímo do žaludku, bezděčně zasténal, v bolestech se předklonil a padl pozpátku na palubu.

Lovci uvítali ten výkon potleskem a výbuchem smíchu, zatím co Mugridge unikl polovině svých pronásledovatelů okolo přídního stěžně, utíkal zpět k zádi a mezi ostatními pronásledovateli prokličkoval jako nejlepší hráč ragby. Přímo na záď se hnal až na zvýšenou a po ní až ke krajní zádi. Běžel tak rychle, že v zatáčce okolo rohu kajuty uklouzl a padl. U kormidelního kola stál Nilson a Londýňanovo prudce letící tělo mu dopadlo na nohy. Upadli spolu na jednu hromadu, ale jen Mugridge povstal. Nějakou hříčkou krutů a tlaků jeho lehká a křehká postava přerazila nohu silného chlapíka jako klacíček.

Parsons zaskočil ke kolu a honba pokračovala. Běhali znovu a znovu kol dokola paluby, Mugridge celý zelený strachem, námořníci hejkali a hulákali na (...)

(......)