Jack London
překlad: Vladimír Svoboda

BÍLÝ TESÁK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 3
BOHOVA ŘÍŠE

Bílý Tesák nebyl přizpůsobivý jen svou povahou; hodně cestoval a poznal, jaký význam a jakou cenu přizpůsobivost má. Tady, v Sierra Vista, tak se jmenoval dům soudce Scotta, byl Bílý Tesák brzy doma. Neměl už vážnějších neshod se psy. Věděli o životě bohů na jihu více než on a stačilo jim, že směl doprovázet bohy do domu. Třebaže byl vlk a třebaže nic takového nepamatovali a nic takového nikdy nepozorovali, bohové jeho přítomnost schválili a oni, psi těchto bohů, nemohli než toto rozhodnutí uznat.

Dick si musel nejprve odbýt několik škrobených obřadností, po nichž přijal Bílého Tesáka jako přírůstek k pánovu majetku. Kdyby bývalo po Dickově, byli by se stali dobrými přáteli; ale Bílý Tesák o přátelství nestál. Žádal na ostatních psech jen to, aby ho nechali na pokoji. Celý život se svého rodu stranil a stále ještě si přál zůstat nad něj povznesen. Dickovy sbližovací pokusy ho otravovaly, zaháněl ho vrčením. Na severu se naučil, že pánovy psy musí nechat na pokoji, a nezapomněl na to ani teď. Trval však na svém soukromí a na své osamělosti a Dicka tak důkladně přezíral, že se toto dobromyslné zvíře nakonec vzdalo všech pokusů a zajímalo se o něho asi tak málo jako o kůl u stáje.

Ne tak Collie. Přijala ho, poněvadž to byla vůle bohů, ale proto ho ještě nenechala na pokoji. Do její bytosti byly vetkány vzpomínky na nesčíslné zločiny, jichž se jeho plemeno dopustilo proti jejím předkům. Ani za celé generace se nedalo zapomenout na stáda zadávených ovcí. To všechno ji jako ostruhy popouzelo k odplatě. Nemohla se do něho pustit před očima bohů, kteří mu dovolili pobývat tu, ale to jí nebránilo, aby mu neztrpčovala život všelijakými malichernými schválnostmi. Byla mezi nimi odvěká krevní msta a Collie se činila, aby tato msta nebyla zapomenuta.

A tak využila výhody samice, vzala si Bílého Tesáka na mušku a začala ho týrat. Pud mu nedovolil, aby ji napadl, její umíněnost mu zase nedovolila, aby jí prostě nedbal. Když se na něho vrhala, nastavoval jejím zubům huňaté plece a na napjatých nohách se vší důstojností ustupoval. Když ho příliš tísnila, byl nucen obcházet ji obloukem a nastavovat jí plece, odvracet hlavu a nasazovat shovívavý a unuděný výraz. Někdy však, zvlášť po kousnutí do zadku, se jeho ústup zrychlil a příliš důstojně nevypadal. Ale zpravidla se mu dařilo zachovat si vážnost téměř slavnostní. Nebral Collii prostě na vědomí, pokud to bylo možné, a záměrně se jí vyhýbal. Když viděl nebo slyšel, že přichází, vstal a odešel.

Ještě mnoha jiným věcem se musel Bílý Tesák učit. Život na severu byl proti složitým poměrům v Sierra Vista jednoduchost sama. Především se musel seznámit s pánovou rodinou. Svým způsobem na to byl připraven. Tak jako patřili Mit-sah a Klú-kúč k Šedému Bobrovi a dělili se s ním o potravu, o oheň a o pokrývky, tak také patřili nyní k pánovi všichni obyvatelé Sierra Vista.

Byl tu však rozdíl, mnoho rozdílů. V Sierra Vista byl život daleko složitější než ve stanu Šedého (...)

(......)