Jack London
překlad: Vladimír Svoboda

BÍLÝ TESÁK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Část druhá

Kapitola 1
SOUBOJ TESÁKŮ

Vlčice první zachytila zvuk lidských hlasů a kňučení tažných psů; a vlčice také první odskočila od muže obklíčeného v kruhu skomírajících ohníčků. Smečka se vzpírala, vlci se nechtěli vzdát kořisti, kterou uštvali, váhali několik minut a zkoumali ony zvuky, a teprve potom se rozběhli po stopě za vlčicí.

Docela vpředu před smečkou běžel veliký šedý vlk – jeden z několika jejích vůdců. Byl to on, kdo odvedl smečku za vlčicí. Byl to on, kdo varovně vrčíval na mladší vlky ve smečce nebo je sekal tesáky, když se ho snažili ctižádostivě předběhnout. A byl to on, kdo zrychlil běh, když spatřil vlčici, teď už zvolna klusající po sněhu.

Zvolna, až se mu octla po boku, jako by jí to místo bylo vyhrazeno, a rozběhla se před smečkou. Na ni nezavrčel, ani na ni nevycenil zuby, když ho některým skokem předběhla. Naopak, zdálo se, že je jí příznivě nakloněn – příznivěji, než jí bylo po chuti, neboť se snažil běžet blízko ní, a kdykoliv se příliš přiblížil, byla to ona, která vrčela a cenila zuby. Neváhala dokonce někdy kousnout ho do plece. Ani tehdy neprojevoval hněv. Pouze odskočil a toporně vyrazil několika neohrabanými skoky kupředu, připomínaje chováním i jednáním rozpačitého venkovského nápadníka.

To byla jediná jeho nesnáz ve vedení smečky; vlčice však měla ještě jiné. Po druhém boku ji sledoval vychrtlý starý vlk, šedivý a poznamenaný jizvami z mnoha bojů. Běhal po její pravém straně, snad proto, že měl jen jedno oko, levé. Také se k ní rád přitočil, tiskl ji v běhu, až se zjizveným čenichem dotkl jejího krku, plece nebo boku. Stejně jako na opačné straně odrážela i tyto námluvy v běhu svými tesáky. Když však ji oba začali zahrnovat pozornostmi s obou stran současně, ocitala se v tísni, musela rychlým chňapáním na obě strany odehnat nápadníky a zároveň se udržet v čele smečky a dávat pozor na cestu. V těchto okamžicích se zablyštěly zuby obou druhů běžících po jejím boku, výhružně přes ni vrčeli jeden na druhého. Byli by se servali, ale i námluvy a souboje musely počkat, až pomine tísnivý hlad smečky.

Po každé, když byl starý vlk odražen a odskočil prudce před ostrými tesáky vlčice, kterou obletoval, narážel bokem na mladého tříletého vlka, běžícího po jeho slepé pravé straně. Mladý vlk již dorostl; proti zesláblé a vyhladovělé smečce měl nadprůměrnou silu i odvahu. Přece jen však běžel o hlavu zpět, neodvážil se hlavou dál než k pleci Jednookého, staršího druha. Kdykoliv se odvážil vyrovnat krok se starým vlkem (a to bylo zřídka), couvl zase před chňapnutím a zavrčením zpět k jeho rameni. Někdy se však pomalu a opatrně stáhl zpět a vsunul se pak mezi starého vůdce smečky a vlčici. Dočkal se dvojího i trojího zahnání. Když vlčice nevrle zavrčela, vyřítil se starý vůdce smečky na tříročka. Někdy se přidala i ona. A někdy se přiřítil zleva i mladý vůdce smečky.

Tehdy se mladý vlk naráz zastavovval před třemi řadami dravých zubů, přisedl na zadek, přední nohy napjaty, tlamu hrozivě (...)

(......)