Karl May

VINNETOU I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

8. INDIÁNSKÁ PŮDA

Inču-čuna zachovával klid. Zdálo se, že ho nezajímá nic z toho, co se děje kolem, ale ve skutečnosti mu neuniklo to nejmenší. Nezasahoval do naší záležitosti, nemísil se do sporu, jen s pohrdáním štěrbinou víček sledoval Rattlerovo počínáni. Potom oslovil klidným, vyrovnaným hlasem vrchního inženýra:

"Může mi odpovědět můj bílý bratr pravdivě na otázky, které vyslovím?"

"Samozřejmě," přikývl Bancroft.

Inču-čuna sklonil hlavu a zeptal se:

"Má můj bílý bratr dům, v kterém bydlí?"

"Ano."

"Má také půdu, na které ten dům stojí?"

"Ano."

"Kdyby přišel soused a chtěl si zřídit cestu na půdě, která náleží mému bratru, dovolil by to, nebo ne?"

"Nedovolil, to jistě ne."

"Země ležící na východ od Skalistých hor a za řekou Mississippi náleží bílým tvářím. Co by řekli, kdyby rudí mužové přišli a chtěli tam zřídit pro sebe stezky a vystavět vigvamy?"

"No... zahnali by je," řekl vrchní inženýr.

"Můj bratr promluvil pravdivě. Prosím, ať uvažuje stejně spravedlivě i dál. Bledé tváře přišly do naší země a loví tu naše mustangy a zabíjejí naše bizony a hledají zlato a vzácné kameny. Nyní chtějí postavit cestu, po které bude jezdit ohnivý oř. S ním budou přicházet nové bledé tváře, budou lovit ještě víc bizonů a mustangů a budou nám chtít vzít i to, co nám ještě ponechaly. Co myslí můj bratr, že k tomu máme říkat?"

Bancroft mlčel, nejistě si třel bradu a díval se po nás, jako by od nás očekával pomoc. Inču-čuna však ještě neskončil: "Máme snad menší právo, než mají bílí lidé? Bílí lidé mluví často o bohu a o lásce, avšak jejich bratři přicházejí a olupují nás a kradou. Bílé tváře říkají, že jejich bůh je otec všech lidí, bílých i rudých. Není však rudým mužům otčímem, který přeje jen jednomu ze svých dětí?"

Ztišil hlas a pokračoval:

"Tato země náležela rudým mužům. Ztratili jsme ji, a co jsme za ni obdrželi? Jen bídu; bídu a bídu. Bílí lidé nás honí sem a tam, berou nám po kusech zemi, zakrátko nás všechny zardousí ve svém objetí! Můžeš mi však říci proč? Máte snad nouzi, která vás k tomu dohání?" Zavrtěl rozhodně hlavou. "Nikoliv! Ale každý z vás by chtěl mít pastviny, které by neobjel na nejrychlejším koni za mnoho dní, zatímco rudí bojovníci se musí spokojit s málem a brzy nebudou mít ani místa, kde by si odpočinuli. Klekí-petra sedí vedle mne. Vyprávěl mi příběh o dvou synech jménem Kain a Ábel. Kain zabil svého bratra, protože mu záviděl. Nejsou bílí a rudí muži jako dva bratři, z nichž jeden usiluje o život druhého? Myslili jsme, že v této krajině budeme pokojně lovit a radovat se z bizoních stád a z bohatství řek, a zatím přicházíte opět, abyste nám vzali, co nám po právu náleží. Pověz, nemají snad mít rudí i bílí muži stejná práva? Nebo vaše zákony, které nedovolují, aby kdokoliv přišel a zmocnil se půdy, na které stojí tvůj dům a kde se pase tvůj dobytek, mají dvě tváře? Platí pro vás, ale nikoliv pro rudého muže? Chceš tu postavit železnou dráhu - zeptal ses však, zda k tomu (...)

(......)