Stanislav K. Neumann

S MĚSTEM ZA ZÁDY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

II
Návrat k přírodě

Z té nesmírné spleti a zmateného řevu názorečků, jednostranností a krajností, jimiž překypuje naše rozkolísaná doba, zazní někdy zvláště pisklavě diškant nikoli nepodobný, ba velmi blízký onomu, jímž málo půvabně rozhorlila se nedávno jistá naše dáma na vivisekci. Hlásá „návrat k přírodě“, pesimistické odmítnutí kulturního a civilizovaného života a – je-li dosti důsledný – také odpor proti umění a složitosti sociálních jevů, proti vědě a touze po jemných odstínech.

Toto „hnutí“ je sice roztříštěno ve spoustu tendencí a výstřelků, právě proto však je ho dosti na všech stranách, zejména všude tam, kde se nemyslí, nýbrž jen papouškuje, kde vládne chudoba ducha. Je širší, než si myslíme, a jeho příslušníky nejsou jen potrhlí apoštolové, kteří s věncem na holé hlavě, bosky a v režné říze běhají před zástupem kluků ulicemi měst, nýbrž také dobří obchodníci, jimž dovoleno je psáti se „dr. X“. Uvažujeme-li logicky, patří k nim leckterý univerzitní profesor. A jejich miláček, toť – nikoliv ovšem básník, ale stařec – Tolstoj.

Zde jsme v království šarlatánů a fušerů, někdy snad velmi poctivě to myslících, ale tím více pak nebezpečných. Vyznají se znamenitě v patosu a rozhořčeném gestu. Oplývají láskou k lidstvu i ke králíkům.

Pokud jsou mezi nimi však opravdu řídcí poctivci, jest jejich omyl ten, že hlásajíce návrat k přírodě a k přirozenému stavu nechtějí nic jiného než znásilňovati přírodu, přirozené pudy člověka, přirozený vývoj člověčenstva…

„Návrat k přírodě“, to zní velice vábivě. Je v tom také něco. Ba vysloví-li to ústa rozumného člověka, je v tom mnoho oprávněného, moudrého, krásného, zdravá tendence do budoucnosti. Přiznávám se upřímně k těm, kdož odsuzují kulturu výhradně velkoměstskou a zcentralizovanou. Představují-li nám tak často naivní neobratnost venkovana, který přijda do města je omámen, obrán a popřípadě i zbit, sympatizuji s venkovanem, a nikoli s městem. Santa Lucia je nejkrásnější – na dištanc. Milujeme ji nejvíce, když jsme se zřekli života v ní a s ní. Chápu a vážím si všech, kdož dovedou vymaniti se z rafinovaných osidel velkoměstských a prchnouti na venek. Seděti u řeky při rybolovu, slíditi v lesích po zvěři je zdravější, hezčí než dřepěti v kavárně a vláčeti se promenádou. Nic nebude přirozenější než reakce proti velkoměstu, která nastane ihned, jakmile hospodářské podmínky se změní: magnet ztratí svou sílu a chapadla města nebudou dosti silná, aby zadržela odliv. Všecky prvky budoucí revolty proti velkoměstu jsou již zde a mají vliv.

Ale to všecko neznamená, že se lidstvo vrátí, může vrátiti k nějakému přirozenému stavu, který bezpochyby nikdy neexistoval v tomto smyslu, poněvadž lidstvo od počátku se vyvíjelo a všecky jeho stavy byly přirozené. Či byla přirozeným stavem lidstva doba, kdy se podobalo opicím? Nebo některá pozdější? Doba kamenná? Věk kovový? Babylon? Čína? Egypt? Řecko? Některá kultura ještě starší, nebo novější? Stav podobný životu černochů nebo indiánů před (...)

(......)