Stanislav K. Neumann

S MĚSTEM ZA ZÁDY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXII
Dostali jsme řád…

O naší dědině psalo se zase jednou v novinách. Totiž, o naší dědině právě nikoli – tak na to hledí jen naivní místní patrioti, kteří se bojí, že jim letní byty zůstanou nepronajaty, anebo chytráčkové, kteří chtějí hodně zakaliti vodu, aby v ní mohli loviti pro svou partaj. Psalo se jen o několika místních voličích klerikálních, voličích dr. Dolanského.

Psalo se o lidech, kteří jsou leckde a všude stejní, stejně neurvalí, stejně zištní, stejně podvodní. Nemají náboženství, natož politického přesvědčení, jsou to prostě klerikální voliči. Tím je řečeno vše. Před volbou těší se na chlast a guláš, po volbě čekají takovou neb onakou odměnu. U nás čekali, že dr. Dolanský stane se přísedícím zemského výboru, a byli velmi zarmouceni, když fešáckému právnímu zástupci starobrněnského kláštera sklaplo.

O těchto lidech se tedy psalo, právem psalo. Nikoli o naší dědině: bývám první její obhájce, když ji někdo haní, poněvadž ji zná toliko zdálky nebo jako nedělní turista. Je to krásná dědina a k její chvále dá se říci mnohem více než k její haně. Že má chyby, to je tak přirozené, poněvadž všecko má nějaké chyby, každá obec, každá věc, každý člověk.

Naše dědina má tu chybu, že má trochu blízko Brno, blízko Brno germanizující, Brno korumpující prodejnou politikou jistých a známých živlů, Brno všelijakých radů, Brno národních bastardů. Ale ani to není chyba zcela beznadějná, aspoň od té doby, co toto Brno jest pod vydatnou a nemilosrdnou kontrolou, které neubývá a která bohdá k prospěchu celé Moravy poroste.

Miluji naši dědinu tedy, třebaže se vyhýbám velmi jejím lidem. Jsou z nejbližší stráně ostatně tak malincí, milosrdného skutku hodní, neškodní, za jeden krásný den zapomenutelní. Trochu slunce a dobré nálady stačí, aby člověk tu viděl nejen ty řady spravedlivých, ale i nejednoho z těch, kteří se zdají špatní a zlí, jako beránka, beránka poněkud zkaženého ovšem, ale nevinného.

Je tu opravdu málo lidí skutečně zlých; je-li tu však mnoho zkažených, sluší se vinu hledati – poněkud dále, až tam, kde v této zemi tryskají dosud vysoko prameny vědomé a ryzí zlotřilosti. Stane se něco ošklivého, člověk se otřese odporem; ale pomine ošklivost, pomine hněv, počneš se dívati hlouběji a nakonec řekneš si: mizerů rodí se tak málo, většina těch, kteří jsou v cestě ušlechtilejšímu životu národa, jsou jen svedení.

Život by byl strašlivé peklo, kdyby mizerů rodilo se mnoho. Život byl a je všude strašlivé peklo, kde mizerové vládnou bez vydatné kontroly. Víme to z historie, vidíme to i dnes ještě leckde. Víme to z vlastních dějin našich. Mizera má hroznou moc. Nejen protože vystupuje pravidelně v rouše beránčím a dovolává se nejvyšších sankcí, nýbrž a hlavně protože předem dovoluje všecko svým přívržencům. Je veliký, temný stín, pod jehož záclonou daří se všem zločinům jako v pařeništi.

Proto veškera očistná, osvětová a kulturní práce musí si hleděti více mizerů než svedených, více pramenů zlotřilosti než těch, kteří z nich (...)

(......)