Stanislav K. Neumann

S MĚSTEM ZA ZÁDY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VII
Básník a literární historie

Básnické dílo samo o sobě netěší se dnes v literatuře valné úctě. Řekli byste ovšem, že dílo samo jest vším a že jest v něm vše. Celá osobnost básníkova, celý osud básníkův. Řekli byste, že soubor toho, co básník jako básník napsal, jest věrné zrcadlo jeho básnické bytosti. A vše ostatní že jest buď komentář pro poloslepé a nahluchlé, nebo biografický a povahopisný materiál k životopisu někoho vedlejšího. Ale mýlíte se: tak prostě a lehkovážně nesmí naše doba souditi. Je tomu právě naopak. Básníkovo básnické dílo je pouhá surovina. Cosi jako syrové vykuchané holoubě, jež nutno připraviti, aby bylo poživatelno. Osol je dobře, pak udělej nádivku z jemně nastrouhaných domněnek, pověstí a klepů, k nimž přidáš několik fakt, opepři ji a vycpi jí holoubě; pak je dej zvolna péci do literárněhistorické trouby, podlij dvěma lžicemi lyrické vody a šťávu zapraš prima fantazií… Hlavní věcí a nejdůležitější jsou pak ovšem dobří kuchaři. A das ist des Pudels Kern^[2].

Jiní jsou snad méně sobečtí. Je otázka, zda také méně domýšliví. Vycházejí patrně z předpokladu, že básnění je lhaní, básnické dílo lež. Jsou-li liberální, tedy lež někdy snad i estetická (o tom ostatně rozhodují kritikové), i etická (o tom rozhodují moralisté). Ale lež. Tož s pravdou ven! Nutno přijíti věci na kloub. Nutno zbaviti dílo života i těla, neboť ty jsou lež, a obnažiti kostru, neboť to je nahá pravda. Kus nahé pravdy aspoň, neboť kostra je velice defektní. Nutno ji rekonstruovati. Amica ars, magis amica veritas^[3], řeknou si literární historikové a dají se do práce.

Básník opěvoval milovanou ženu. Literární historikové zjistí, že skutečně žila, kdy a kde; proti tomu nelze nic namítati. Shledají také, že byla krásná. To je subjektivní, ale hezké od nich. Mimoto zbytečné, poněvadž všecky ženy, které jsou milovány básníky, jsou někdy krásné. To by nám však mohlo již stačiti. Nestačí to literárním historikům, je to příliš prosté a suché. Jejich práce teprve počíná. Nutno zjistiti vše, co básník o své milence nepovídá. Nutno na pravou míru uvésti – rozumí se přece, že ta básníkova je levá – vše, co o své milence řekl. Nutno zejména dokázati, že to byla skutečně láska. To znamená dokumentárně zjistiti, že ti dva spolu spali. Neboť to je ta hledaná kostra, nahá pravda lásky…

Tito fanatikové pravdy mají ze svého stanoviska pravdu. Jako broučkaři, kteří počítají chloupky na mikroskopických nožičkách. Les affaires sont les affaires^[4], a fakta jsou fakta; nikomu to neškodí, jsou-li zjištěna. Jsou-li tito lidé dokonce svědomití a nemají-li příliš mnoho fantazie, mohou býti i užitečni někdy. Čtenáři básníků jich ostatně nečtou.

Zle je však, mají-li svědomí tím laxnější, čím jejich fantazie je nemírnější. A ještě hůře, jsou-li očkováni moralínem. A nejhůře, mají-li talent a shromažďují-li kolem sebe zástup polemiků a zvědavců.

Tito talentovaní jmenují se dnes esejisté. Přiznejme jim dobrou vůli, i když nezdá se vždy tak nepochybná. Je to (...)

(......)