George Orwell
překlad: Eva Šimečková

1984
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

III. ERIC BLAIR A GEORGE ORWELL

Na okraji fascinace, kterou Orwellova kniha zde ve východní Evropě vzbuzuje, se vynořuje snad u každého udivená otázka, jak ji mohl napsat Angličan, člověk úplně jiného světa, který nežil mezi námi, ale v Barmě a v Anglii, anticipoval svět, který, když se nestane zázrak, bude už záhy téměř v souladu s vizí? George Orwell, pokud vím, nikdy nepřekročil hranice tvořících se lidových demokracií a nikdy si taky nečichl ke strachu který spoutává občany etablovaných diktatur. Jak tedy mohl v příběhu Winstona Smitha vytvořit lidské situace, které se kryjí po třiceti letech se situacemi lidí skutečných?

V literatuře se to ovšem stává. Fiktivní životy literárních postav se prolínají se životy skutečnými. Jenže většinou v příbězích uzavřených do hranic modelů obyčejného lidského života, nikoli však v příběhu, který úzce souvisí s konkrétní politickou a sociální skutečností. A děje se tak obvykle v několika slovech či větách, ale ne v celém komplexu. Jak je to tedy možné u knihy, která je navíc ještě vizí budoucnosti?

Tyto otázky mě nad červenou pinguinkou trápily až běda. Jako tajný a nezřízený čtenář sci-fi jsem ovšem přišel na nejedno vysvětlení, které úplně řeší všechny záhady. Například: Nineteen Eighty-Four napsal nějaký spisovatel ve východní Evropě, řekněme tak na konci sedmdesátých let, ne jako utopii, ale jako mírně hyperbolický román ze současnosti. Šikovně všechno zakamufloval anglickým koloritem, aby ideopolicie nemohla autora odhalit. Pak se stalo, že lidé z příštích tisíciletí, kteří cestují v čase, knihu autorovi vzali a roku 1949 podstrčili Georgi Orwellovi. Domnívali se třeba, že takto splní kniha mnohem lépe své varovné poslání. Vzpomínám si, že v jedné knize Isaaca Asimova se podobným způsobem dostává k Fermimu informace o možnostech vyrobit atomovou bombu. Tím by bylo naráz všechno vysvětleno. Jenže toto vysvětlení by ode mne asi nikdo nekoupil, je příliš dokonalé.

Musí být přirozeně i jiné vysvětlení, méně fantastické, avšak bližší pravdě. Hledal jsem takové vysvětlení v každém článku nebo knize o Orwellovi, které se sem, do Československa, přes nejrůznější překážky dostaly. A dost nedůvěřivě jsem si skládal racionální vysvětlení autorovy jasnozřivosti z faktů jeho života, z jeho vlastního myšlenkového dobrodružství, kterým si přivlastňoval svět.

Životopis Erica Blaira není právě nejlepším důkazem obecného tvrzení, že každé literární dílo je vlastně výpovědí o autorově vlastní skutečnosti. Winston Smith nevykazuje například žádné, anebo jen velmi vzdálené životopisné rysy, které by měl společné s Ericem Blairem. Mezi životopisem Erica Blaira a životopisem jeho nejslavnějšího literárního hrdiny je nekonečně větší rozdíl než jenom rozdíl mezi dvěma epochami, dobou první poloviny tohoto století a utopickým časem v roce 1984.

Eric Blair se narodil v Motihari v Indii v roce 1903, a kdyby se byl dožil svého magického letopočtu, bylo by mu 81 let, Winston byl tehdy o 42 let mladší. Blair – (...)

(......)