George Orwell
překlad: Eva Šimečková

1984
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

V. ANGSOC A POD.

Ideový život v Orwellově Oceánii není právě inspirující. Je primivní, přehledný a redukovaný na několik hesel. Pokud si pamatuju, není Winston ani jednou v pokušení zabývat se do hloubky doktrínou angsocu. Když se to tak vezme kolem a kolem, ono ani žádné soustavné učení angsocu neexisuje, celé učení je ve Winstonově době už jen ostnatý drát obehnaný kolem mocenského statu quo. Winston už ani neví, zda nějaké učení vůbec bylo, neví to už nikdo. Možná skutečně existovala jakási teorie, kdysi dávno před revolucí, jenže zbyly jen ohořelé základy a na nich byla vybudována klec z ostnatého drátu, aby žádná myšlenka nemohla ani ven ani dovnitř. Ani pro Orwella, ani pro Winstona ani pro jiné lidi v Oceánii, a teď vidím, že ani pro mě a ani pro jiné lidi ve východní Evropě, není zvlášť vzrušující otázka, zda to učení ve své prvotní podobě bylo pokrokové a znamenalo přínos ve vývoji lidstva. Klec z ostnatého dráhu ruší všechny otázky toho druhu, ruší koneckonců i samo myšlení. Učení, které nemá soupeře, kterému ideopolicie vyklízí předem každé kolbiště, učení, které předem utlouká každou pochybnost i nejnicotnější kritiku, nemůže budit zájem. Dá se kolem nanejvýš projít, prohlížet si je jako obrovský mrtvý pomník, procházet se v něm jako v nějakém nudném muzeu, případně posedět na schodech, jež k němu vedou, a číst si hesla.

Umrtvení ideového života Orwell anticipoval naprosto přesně. Tato předvídavost vzbuzuje ve mně hluboký obdiv, protože v Orwellově době byl marxismus a jiné ideologie živé a nebylo zdaleka jisté, že skončí tak, jak je to předvedeno v "1984". Vždyť i já si ještě pamatuju, jak byli všichni po válce zaujati ideologiemi, na Západě i na Východě, především marxismem-leninismem. Obrovská čínská lidová armáda vyhrávala pod praporem Maova učení jednu velkou bitvu za druhou. Není ovšem nijak prokazatelné, že Orwell chtěl, aby v mysli čtenáře splýval angsoc s marxismem. Jsem přesvědčen, že nikoli, jestliže se tak děje, bude to nejspíš tím, že marxismus sám a vlastní zásluhou se dostal do blízkosti angsocu. Orwellova antiutopie má naprosto obecnou platnost a je celkem možné, že by ji na sebe mohla vztáhnout sociální organizace jiných myslících tvorů ve vesmíru, než jsou lidé, kdyby právě dospěla do statia totalitního šílenství. Ve východní Evropě bychom si snad mohli říci, že se nás to netýká, že to není o nás, protože u nás se neukládá členům strany celibát, naopak každý si svobodně souloží, kdy si zamane, nevyjímaje členy "vnitřní strany". Bylo by skutečně vysvědčením ubohosti chápat Orwellův román jako křivé zrcadlo nastavené existujícímu socialismu a dovolit ostatnímu světu, aby si mnul ruce. Orwellovi se nikdo nemůže vyhnout, platí pro všechny a hluboce se mýlil Američan, který po přečtení "1984" napsal Isascu Deutscherovi (viz už citovanou studii), že teď už je potřeba co nejrychleji shodit na Sovětský svaz atomovou bombu. Taková přímá extrapolace Orwellova díla je přímo zrůdná. Propagandisté ovšem asi (...)

(......)