Platón
překlad: Radislav Hošek

ÚSTAVA (REPUBLIKA)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XVII/

Já už tuším, že by měl otce s matkou a ostatní zdánlivé příbuzné ve větší úctě než lichotící mu okolí a že by je méně snadno v jejich nouzi opomenul, méně snadno by vůči nim vykonal nebo vypověděl něco, co se příčí zákonům, a také, že by ve vážných věcech méně snadno neposlechl je než své lichotníky - v té době, kdy by neznal pravdu.

Pravděpodobně ano, pravil. A když už by uviděl, jak se věci mají, tu by, tuším, zase ve vážnosti k těmto lidem povolil a ze všech sil by se snažil zaměřit se na lichotníky a naslouchat jim jinak než v minulosti, žít teď podle jejich vzorů a neskrývaně se s nimi stýkat, avšak o onoho otce a o ostatní nepravé příbuzné by se vůbec nestaral - pokud by nebyl svou povahou naprosto čestný.

Uvádíš všechno tak, jak by se to mohlo stát, řekl. Jak se však toto srovnání vztahuje na ty, kteří se chápou dialektiky? Takto: existují přece pro nás závazné normy toho, co je spravedlivé a co krásné, už od dětských let - a jakoby svými rodiči jsme jimi vychováváni, je posloucháme a je máme ve vážnosti.

Ovšem, tak tomu je.

Jsou ovšem i jiná ustanovení, opačná k předchozím, a ta obsahují slabosti; ta naší duši lichotí a vábí ji k sobě, nejsou ale schopna přesvědčit aspoň trochu počestné lidi - ti mají naopak v úctě ony otcovské tradice a ty poslouchají.

Tak tomu je.

Co dál? pokračoval jsem. Přijde-li za někým, kdo takto smýšlí, otázka "co je to krásno?" , a on odpoví, co slýchával od zákonodárce, tu to rozmluva vyvrací, a protože to vyvrátí častokrát a různě, přivede ho k mínění, že tohleto není o nic víc krásné než ošklivé - a stejně tomu bude i se spravedlivým, dobrým a se vším, co měl nejvíce v úctě.

Co myslíš, že ten člověk potom udělá se svou úctou a poslušností vůči těmto hodnotám?

Zcela nutně se k nim už nebude chovat stejným způsobem - ani uctivě, ani poslušně, řekl. Jakmile už nebude takové věci, pravil jsem, považovat jako dříve ani za předmět úcty, ani za věci sobě vlastní, a také nebude nacházet ani věci pravdivé, mohlo by se stát, že by volil nějaký (...)

(......)