Platón
překlad: Radislav Hošek

ÚSTAVA (REPUBLIKA)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

III/

Život tyranského muže

Takto tedy, jak se zdá, vzniká i takovýto člověk. Ale jak potom žije?

Při hádankách platí: "Tak mi to taky řekneš!" pravil.

Řeknu, pravil jsem. Já se totiž domnívám, že potom u nich dochází k oslavám, k veselým průvodům, ke zvaní hetér a ke všemu, co se tomu podobá. Vždyť Erós je v nich usazen jako tyran, který ustavičně diriguje všechnu činnost jejich duše.

Nutně, pravil.

Nevyrážejí Erótu každý den a každou noc po straně četné a mocné žádosti s přemnohými požadavky?

Ovšem, četné.

To se tedy záhy vyčerpají důchody, jsou-li jaké.

Jak ne?

A nato dochází k půjčkám a ke ztenčování majetku.

Jak by ne?

A když už je potom všechen majetek pryč, nenásleduje nutně to, že se hojné a hluboko uhnízděné žádosti začnou ozývat hlasitým křikem a že ti lidé, jakoby poháněni bodci ostatních žádostí a především samého Eróta - který stojí v čele všem ostatním žádostem jako své osobní stráži, zběsile pobíhají a hledají, kdo co má a koho by s použitím podvodu nebo násilí bylo možno okrást?

Naprosto tak! pravil.

Je nutné neprodleně odevšad snášet uloupené - anebo se nechat svírat obrovskými bolestmi a úzkostmi .

Ano, to je nutné.

Tak jako měly ty rozkoše, jež v něm narůstají, převahu nad staršími a odnímaly jim, co jim náleželo, bude také i on sám považovat za stejně oprávněné, aby měl - ač mladší - více než jeho otec a matka, a aby si po vyčerpání svého podílu vybíral z rodinného jmění?

A proč ne? otázal se.

A když mu to nedovolí, nepokusí se pak rodiče okrást a podvést?

Ovšem.

A kdyby to nemohl, potom by asi loupil s použitím násilí?

To si myslím, pravil.

Kdyby mu ten stařec a stařena, můj ctihodný příteli, kladli odpor a zápolili s ním, bude se ostýchat a zdrží se, aby neprovedl něco, co je hodno tyrana?

Ve věci rodičů takového člověka vůbec nejsem klidný, pravil.

Ale, Adeimante, při Diovi! Zdá se ti, že kvůli hetéře, která se stala jeho milou až v poslední době a není k němu nutně poutána, dá takovýto člověk bít odedávna mu milou a pro něho nezbytnou matku, anebo zas kvůli urostlému milci teprve z nedávné doby, nijak pro něho nutnému, by dal bít věkem pokročilého a pro něho nutného starce, svého otce a nejstaršího ze svých přátel, a že by dopustil, aby tito lidé sloužili jako otroci oněm, pokud by si je dovedl do téhož domu?

Při Diovi, ano, prohlásil.

Zdá se být opravdu velkým požehnáním, pravil jsem já, přivést na svět syna s tyranskými sklony!

To tedy určitě, řekl.

Co potom? Nedostává-li se už takovému člověku otcova a matčina jmění a usadil-li se už v něm početný roj rozkoší, neodváží se nejdřív sáhnout na zeď nějakého domu nebo na plášť pozdního nočního chodce a nevymete potom po těchto zkušenostech nějakou svatyni? A v této situaci nad těmito představami o tom, co je krásné a co hanebné, všeobecně uznávanými, které měl v sobě od dětství, nabudou za pomoci Eróta převahu představy jiné, nedávno vypuštěné z otroctví a tvořící Erótovu osobní stráž; ty se mu dříve, v době, kdy ještě býval podřízen (...)

(......)