Karel Poláček

MUŽI V OFFSIDU
aneb Ze života klubových přívrženců
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

81. Melancholie vrchního číšníka

Pan Načeradec vstoupil otáčecími dveřmi do lokálu. Z oblak kouře vynořil se vrchní číšník. Byl smuten. Těžké váč­ky visely mu pod očima. Tváře se mu třásly jako huspenina.

Hluboce se uklonil před denním hostem, pokud mu špi­čaté břicho dovolovalo. Podíval se oddaným zrakem na pana Načeradce, těžce vzdychl a pravil: „Tak jsme to zase vymňoukli, pane Načeradec, co?“

Tlustý šéf kývl hlavou a odebral se na své místo. Číšník ho následoval. Zasyčel na svého podřízeného, který se řítil kolem: „Franc, pan Načeradec dostane vídeňskou ve skle!“

Otřel si čelo kapesníkem a pokračoval ve svém rozjí­mání: „Já tam nebyl a jsem rád, prosím... Povídal pan doktor Karpe, že to bylo beznadějný podívání. Obraz bídy, tak se vyjádřil pan doktor Karpe...“

„Ba, ba,“ zasípěl pan Načeradec, „lumpárna je to, nic jinýho. Deset korun si nechaj za to dát, není to nestyda­tost? Deset korun se dneska nechá vydělat! Jeden gól přijde jednoho na pět korun. Nu, je to jednání vod těch lidí?“

Vrchní číšník melancholicky přisvědčil.

„Copak vo to,“ mínil, „mužstvo může mít svý slabý mo­menty. Nejde dycky vydat ze sebe vše... platit, prosím!... Ale ten nemohoucí forward, to člověka bolí, prosím!... Franc, tý dámě módy, už ať to je! Počítal jsem na pevno, že si aspoň Svoboda dá kus. Kdepak! Ani si neškrt... Franc, ten pán dostane cigarety, já ti, uličníku, ukroutím uši, prosím... Vypadáme pěkně, prosím —“

Mávl rukou a dodal: „Já nechám kšeftu. Už toho mám po krk. Nohy neslouží, prosím. Dost jsem se tady natancoval. Jsem jako polámanej... platit, prosím, hned jsem tu!... Něco jsem si zahospodařil. Mám jeden domek v pácu, v mým rodišti, prosím. Vono je tam krásně, račte nás někdy navštívit. — Zeleň, (...)

(......)