Karel Poláček

MUŽI V OFFSIDU
aneb Ze života klubových přívrženců
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

82. Významný projev slečny Emilky před Hvězdou

Mezitím se ubírala společnost, kterou jsme opustili na hřišti, směrem k Václavskému náměstí. Napřed kráčel Eman s Emilkou; hovořili o lásce a jiných sladkých věcech. Za nimi kráčel Eman starší s panem Šefelínem; vyměňovali si filosofické názory a shodovali se v tom, že světská faleš je nesmírná a lumpárna panuje.

A tak došli až k paláci Hvězdě. Zde, před plakátem, jenž oznamuje sportovní výsledky, stál jako obvykle valný dav lidu. Neboť na tomto místě shromažďuje se obec sportov­ních přívrženců, jichž členové obšírně debatují o průběhu významných utkání. Je to bohoslužba věřících, celebro­vaná k oslavě znamenitých výkonů a hráčů, kteří se za­skvěli svým uměním, je to shromáždění, kde se pozdvihují mysli zarmoucených a ponížených i kde se rozléhá jásot vítězů.

Vždycky jeden očitý svědek vykládá shromáždění o prů­běhu utkání. Ostatní pozorně naslouchají a pak se rozpřede debata, ve které se podrobně probírají jednotlivé fáze hry a znalecky oceňují výkony hráčů. Je to rušná boho­služba; zde jako na hřišti velmi snadno vznikají urážky na cti.

Naši přátelé se přidali k houfu, aby vyslechli řečníka. Chvíli mlčky naslouchali, pozorně sledujíce jeho vývody. Slečnu Emilku výklad řečníkův neuspokojoval. Prodrala se do středu hloučku, energicky odňala řečníkovi slovo, aby se sama vyjádřila.

Svou široce založenou a o přesná data opřenou řeč počala konstatováním, že český football je v úpadku. Řečnice vy­zývá shromáždění, aby nežádalo od ní zevrubné vypočítá­vání všech příčin tohoto žalostného zjevu. Avšak tolik je jisto, že nevzchopíme-li se záhy, nebudeme si moci činiti nárok, abychom byli nadále počítáni k evropské extratřídě.

(Hlučný souhlas.)

„Kde jsou doby,“ táže se řečnice zvýšeným hlasem, „kde jsou, velevážení, doby našich slavných Klapku, Breburdů, Prokopů...?“

(Nespokojený hlas: „A co Pilátů, Jandů, Mazalů, Sedláčků?")

Řečnice: „Zajisté. Nemám příčiny, abych i těmto slav­ným mužům upírala jejich velikost.“

(Druhý nespokojený hlas: „A Vaník je vosk?")

Řečnice odpovídá, že zajisté v celém národě se nevy­skytne člověk, jenž by dovedl tomuto borci upřít jeho ne­smrtelné zásluhy o rozkvět české kopané.

(„Tak jest!“ — (...)

(......)