Karel Poláček

VŠE PRO FIRMU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

6

Psací stroj klapal, stehlík cvrlikal v kleci a účetní, skloněn nad tlustou knihou, psal cifry se starostlivým výrazem. Pan Ing. C. Ferry Strnadel zapálil si cigaretu a opřel si hlavu o dlaň. Jevil tvář bezstarostnosti, míru a pokoje.

Dveře se prudce otevřely a jimi vstoupil vysoký, okatý a černovlasý pán. Zastavil se na prahu, svraštil nos a čichal nespokojeně kouř.

Pan Julínek a slečna Jarmila mimoděk vstali a vyčkávali se svěšenýma rukama. Sportovní zjev nezměnil pozici a líně pohlédl na příchozího.

Černovlasý pán postoupil dopředu a vybuchl: „Jsem Štorkán mladší.“

Účetní a písařka se uklonili a řekli své jméno.

Jinoch Strnadel si udělal: „Nás těší.“

Černovlasý pán změřil mladíka ve sportovním úboru a otázal se: „Kdo jste?“

Sportovní zjev dal si ruce za hlavu, protáhl se a odvětil nepokojně: „Jsem nějakej Ferry Strnadel. Kandidát inženýrství. A vy jste syn našeho starýho, ne? Hned jsem to poznal.“

Pan Štorkán mladší přijal toto sdělení zdánlivě klidně. Potom obrátil se na písařku a velel: „Slečno, pište!“ Stroj zaklapal.

Mladý Štorkán diktoval úředním tónem: „Pan Ing. C. Ferry Strnadel, zde. Na vaši žádost propouštíme vás okamžitě ze služby.“

Podepsal dopis a nařídil písařce, aby jej doručila adresátovi.

Sportovní zjev vzal nejistě papír do ruky a povídal: „No ne… Děláte si legraci, jo?“

„Můžete jít,“ odvětil černovlasý pán suše.

Pan Ferry počal vyjednávat: „Tím byste mě vážně otrávil…“

Štorkán mladší otevřel dveře a zahřměl: „Ven!“ Sportovní zjev zplihl, ztratil svou nedbalou tvářnost a počal couvati před rozlíceným šéfem.

Uchopil svoje lyže a bokem se snažil dostihnouti dveří.

Skuhral žalostně: „Tohle se tak nenechá, víte, pane? To se řekne tatínkovi, on vám to vykreslí, budete koukat…“

Černovlasý pán zadupal a zaržál: „Už ať vás tu (...)

(......)