Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Po zachmuřeném Petrohradu zavály větry listopadu. V nábřeží bily, hučely, syčely, řvaly vodstva hory; v své nepokojné posteli Něva se zmítala jak chorý. Déšť zoufale bil do oken a plašil noc a trhal sen; skřípěly okenice domů... V půlnoční syrou hodinu Jevgenij mladý přišel domů... Tím jménem svého hrdinu nazývat budem. Dobře zní, mé pero dávné přátelství má k němu. Příjmí třeba není nám dnes k tomuto vyprávění, ač kdysi třeba slávy stín i je kryl, možná kdysi znával je i sám starý Karamzin a vroucně o něm vykládával. Však na ně zapomněl náš věk už dávno. Tak tedy náš rek v Kolomně bydlí, slouží kdesi, známých se straní, nepřeje si znát slavné předky, ani let zapomenutých, dávných let. Tak domů přišel náš Jevgenij, plášť svlékl, šaty; unaven ulehl - nespal pohroužen v myšlenky různých chmurné chvění. Nač myslil? Na to, že je chud, že jak všem chudým brání stud jinak než prací dobývat si svobody, chleba, že bůh přec chytrosti, peněz moh by jaksi mu přidat. To je jistá věc, že prázdní lidé žijí šťastně, nechytří, líní - a v tom vlastně života vtip je nevtipný! Že slouží jen dva roky; škoda je taky, - myslil, - nepohoda, že přestat nechce; tyto dny povodeň stálé stoupá: mosty přes Něvu brzy stáhnou: k zlosti - tak neuzří dva, tři dny teď Parašu - zatracený svět! Tak snil. A smutno Jevgeniji bylo tu noc a jen si přál neslyšet kapky, které bijí mu do oken, by netřískal vítr tak venku... [pozn. 3] Oči klíží konečně spánek. A již hle! z tmy noční deštěm prochladlé den bledý bojácně se plíží... Den hrůzy! Něva celou noc drala se k moři proti bouři, rvala se, řvala v pěny kouři... Však nezdolaná moře moc... Po ránu stojí na nábřeží diváků zástup ztrnulý, zří, jak se Něva vzpírá, věží a tříská čelem do žuly. Však od zálivu větry sílí, cestu ji hradí, zastaví, zpět teče Něva, vzteky šílí a ostrovy už zaplaví, město se v lázni vichru koupá a Něva roste, bubří, stoupá, jak v kotli víří, vře a řve - a náhle město napadne kly jako šelma rozzuřená. Vše prchá před ní. Pojednou je prázdno všudy - vody jdou, v náběhu (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
