Karel Václav Rais

ZÁPAD
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

III

Řídící Pondělíček políbiv ženu, chvátal do kuchyně; tři menší děti, Toník, Jaroš i Mařenka, čekaly ho u dveří, a sotvaže vstoupil, chytly a líbaly mu ruce.

"No dobře, dobře -" usmíval se, hladě je po tvářích; "a kde je Váša s Lidkou ?"

"Váša šel pro petrolej a pro kvasnice a Lidka je snad s Kuželkou na dvorku," hlásil Jaroš. Kuželka byla babka, jež učiteli opatrovala krávu a dvakrát v tém dni čistila třídy. Otec sahal do hlubokých kapes a tahal, co dětem přivezl: šest preclíků a balíček.

"Jen jestli se mi nerozmačkalo - dával jsem pozor dost," staral se a děti upjatě hleděly, co se objeví.

"Víno? - Víno!" toužebným šeptem povídala si Mařenka.

Tatínek již hrozníčky vyndával a děti podílel.

"Tak - a tyhle tři preclíky a hrozny jsou pro Lidku, pro Vášu a pro maminku," pravil, pokládaje dary na stůl. Odvazuje si šálu, šel do pokoje, aby uložil vrchní šaty. Děti majíce preclíky na rukou jako věnečky, hrozny v prstech, hnaly se na svá místa za stůl. Paní učitelová přiběhla chystat kávu, aby se tatík zahřál.

"Maminko, maminko, tuhle máš hrozen a preclík - jeden taky Vášovi a Lidce - "

"I pro pána krále!" spráskla matka ruce. Studenecká škola byla o přízemku a hověla si v zahradě; vpředu byly zahrádky pro zeleninu a pro květiny, po stranách štěpnice, školka a včelníky. Vzadu stál chlév s kolnou, dvorek a letní tělocvična, z níž byl výhled do šira. Ze síně vlevo byly třídy, druhá vpředu, prvá v přístavku, vpravo se šlo do bytu řídícího.

Měli kuchyň, pokoj a komoru; kuchyň měla dvě okna do zahrádky k silnici, pokoj jedno do zahrádky, dvě v boku.

Místnosti ty nebyly velké a hlasitě projevovaly starobu školní budovy; dle hojných odprysků na čistých stěnách bylo patrno, že byly již mnoho a mnohokráte bíleny. Kuchyňská podlaha měla u dveří kamennou podlážku, dále prkna velmi vytlapaná; strop byl nevysoký a černá kachlová kamna s plotnou se již křivila.

Ale nevlídno v kuchyni nebylo, ačkoli nábytek nebyl zánovní ani zvlášť parádní. Velký stůl byl již tolikrát odrhnut, že deska byla bez barvy, ale hladká a čistá; také židle i lavička u stěny pro dvě nejmenší děti jenom místy ukazovaly, že bývaly žlutě obarveny, ale stály kolem stolu v pořádku. Polička s nádobím každodenně potřebným byla urovnána, dvě postele přikryty sněhovými háčkovanými pokrývkami; na dvoukřídlé skříni stálo několik vycpaných ptáků a vousatý křeček, stojící na zadních nohou, chrupal pšeničný klas, jejž si předními tlapkami přidržoval.

Na stěně visely známé rytiny, Příchod Čechů, Příchod sv. Konstantina a Metoděje na Velehrad a Křest Bořivojův, všecky v úzkých zlacených rámech, mezi okny barvotiskový obraz Krista na kříži a pod ním domovní požehnání, vlnou vyšité: Pokoj budiž domu tomuto i všem, kdož přebývají v něm. Ani pokoj řídících nevynikal parádou, ačkoliv lahodil. Byl také jen bílen, podlahu měl vydrhnutou, na ní pruhované koberce; v čele, kolem stolu s háčkovanou červenomodrou pokrývkou, stály rákosové židle, za ním u stěny pohovka, potažená (...)

(......)