Henryk Sienkiewicz
překlad: Karel Málek

POUŠTÍ A PRALESEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXII

Než Staš s mladým černochem odtahali na stranu zabité Araby a těžké tělo lva, kleslo slunce k západu a zakrátko měla nastat noc. Ale nebylo možné nocovat v sousedství mrtvol, třebaže Kali, když ukazoval na zabité zvíře, hladil se po břiše a opakoval mlaskaje jazykem: "Msuri ňama" (dobré maso). Staš mu nedovolil zabývat se "ňamou" a poručil mu, aby schytal koně, kteří se po střelbě rozutekli. Černý chlapík splnil úkol s neobyčejnou obratností, neboť nehonil koně roklinou, kde by mu byli utíkali dál a dále, nýbrž vyšplhal se nahoru, zkrátil si cestu nadběhnutím zatáček a postavil se splašeným koním do cesty zpředu. Tak snadno chytil dva a další dva nadehnal Stašovi. Jen Gebrova a Chamisova koně již nemohli najít, ale i tak jim zůstali čtyři, nepočítaje osla, nesoucího stan a věci, který přijal tragické události s opravdu filosofickým klidem. Nalezli ho za zatáčkou, kde s důkladností, ale beze spěchu škubal trávu, rostoucí na dně rokliny.

Malí súdánští koníci jsou celkem uvyklí pohledu na divoká zvířata, ale lvů se bojí, a proto je jen s velkými potížemi převedli kolem skály, u které se černala kaluž krve. Koně ržáli, roztahovali nozdry a natahovali krky k zakrváceným kamenům, když však klidně přešel osel, jen trochu stříhaje ušima, přešli také. Noc již skoro nastávala, ušli však asi kilometr a zastavili se až na místě, kde se roklina zase rozšiřovala v malou amfiteatrální dolinku, hustě zarostlou trním a keři ostnaté mimózy.

"Pane," řekl mladý černoch. "Kali zapálit oheň, velký oheň!"

Pak vzal velký súdánský široký meč, který odňal mrtvému Gebrovi, a začal jím sekat trní, ba i větší stromky. Když rozdělal oheň, sekal dále, dokud nenashromáždil tak velkou zásobu, aby vystačila na celou noc.

Potom se Stašem postavili stan pro Nelu těsně pod vysokou a svislou skalní stěnou a pak ho do půlkruhu obklopili širokým a vysokým trnitým plotem, zvaným "zeriba". Z líčení afrických výprav Staš věděl, že se takovým způsobem cestovatelé zabezpečují před útoky divokých zvířat. Koně se však nemohli za plot vejít, a proto je chlapci odsedlali, sňali s nich plechové nádoby i vaky a jen jim spoutali nohy, aby se příliš nevzdálili při hledání trávy nebo vody. Mea ostatně našla vodu docela blízko ve skalní prohlubni, která tvořila jakýsi malý bazén pod protějšími skalami. Bylo jí dostatek, takže stačila i pro koně a na uvaření křepelek, které Chamis ráno zastřelil. Ve vacích, které kromě stanu nesl osel, našly se i tři věrtele čiroku, několik hrstí soli a také svazeček sušených hlíz manioku.

To vydalo na hojnou večeři. Ale využili jí převážně jen Kali a Mea. Mladý černoch, kterého Gebr krutě mořil hladem, snědl tolik jídla, že by stačilo nasytit dva lidi. Byl za to také z plna srdce vděčen svým novým pánům a hned po večeři padl na tvář před Stašem a Nelou na znamení, že chce zůstat až do konce svého života jejich otrokem, a potom složil stejný hold i Stašově pušce, neboť mu bylo jasné, že je bezpečnější zjednat si přízeň tak (...)

(......)