Henryk Sienkiewicz
překlad: Karel Málek

POUŠTÍ A PRALESEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXVI

Noc minula klidně, a třebaže se na jižní straně oblohy nakupilo mnoho mraků, ráno bylo krásně. Na Stašův příkaz se Kali s Meou hned po snídani pustili do shromažďování melounů, akáciových lusků a čerstvého listí, trávy a potravy všeho druhu pro slona a snášeli ji na okraj rokliny. Protože Nela rozhodně chtěla krmit svého nového přítele sama, udělal jí Staš z mladého rozsochatého fíkovníku něco na způsob vidlí, aby mohla snáze shazovat zásoby na dno rokliny.

Slon troubil od rána a domáhal se zřejmě snídaně. Když pak spatřil na okraji kotliny touž bílou bytůstku, která mu včera dala potravu, uvítal ji radostným bubláním a hned k ní vztáhl chobot. V ranním světle připadal dětem ještě obrovitější než včera. Byl velmi hubený, ale vypadal mnohem čileji a obracel k Nele svá malá bystrá očka skoro vesele. Nela dokonce tvrdila, že jeho přední nohy přes noc zesílily a začala mu shazovat potravu s takovou horlivostí, že ji Staš musel zdržovat a nakonec - když se příliš udýchala - vystřídat ji v práci. Oba se bavili výborně a zvláště je bavily slonovy "grimasy". Zpočátku žral všecko, co mu padlo k nohám, ale brzy, když zahnal první hlad, začal si vybírat. Když přišel na rostlinu, která mu chutnala méně, otřepal ji o přední nohy a pak ji vyhodil chobotem do výše, jako by chtěl říci: "Tuhle pochoutku si snězte sami!" Nakonec po ukojení hladu a žízně začal mávat ohromnýma ušima s očividnou spokojeností.

"Jsem si jista," pravila Nela, "že kdybychom teď k němu sestoupili, neudělal by nám nic zlého."

A začala na něj volat:

"Slone, milý slone, viď, že bys nám neudělal nic zlého?"

A když slon kývl chobotem v odpověď, obrátila se k Stašovi:

"Vidíš, povídá, že ne."

"Je to možné," odpověděl Staš. "Jsou to zvířata velmi inteligentní a tenhle už nepochybně pochopil, že oba jsme mu užiteční. Kdoví zdali k nám nepociťuje i trochu vděčnosti: ale bude jistější zatím to nezkoušet, a zvláště ať to nezkouší Saba, protože jeho by určitě zabil. Ale časem se mohou spřátelit i oni."

Další projevy nadšení nad slonem přerušil Kali, který předvídal, že teď bude každý den muset pracovat pro výživu obra, a přikročil proto k Stašovi a řekl mu s povzbuzujícím úsměvem:

"Velký pán zabít slona a Kali ho jíst místo sbírat trávu, ovoce a větve."

Ale velký pán už byl na sto honů od úmyslu zabít slona, a protože byl od přírody povahově nesmírně vznětlivý, odpověděl bez rozmýšlení:

"Jsi osel."

Na neštěstí zapomněl, jak se řekne osel ve svahilském jazyce a řekl anglicky "donkey". Protože pak Kali neuměl anglicky, považoval tento výraz zřejmě za nějakou poklonu nebo pochvalu, neboť za chvíli děti slyšely, jak se obrátil k Mee a říkal jí vychloubačně:

",Mea mít černou kůži a černý mozek, ale Kali je donkey."

Potom dodal pyšně:

"Sám velký pán říkat, že Kali je donkey."

Staš zatím oběma rozkázal, aby střežili slečinku jako oko v hlavě, a kdyby se cokoli přihodilo, aby ho hned zavolali, a sám šel s puškou k utržené skále, která (...)

(......)