Henryk Sienkiewicz
překlad: Karel Málek

POUŠTÍ A PRALESEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXVIII

Nové obydlí, kterému Staš dal jméno "Krakov", bylo zařízeno za tři dny. Dříve však byla složena nejdůležitější zavazadla v "pánském pokoji" a ve chvílích prudkého lijáku nalézala mladá čtveřice v obrovském kmeni výborný útulek ještě před ukončením úpravy bytu. Doba dešťů začala v plném rozsahu, ale nebyly to naše dlouhé podzimní deště, za kterých se obloha zatahuje temnými mraky a nudná, protivná nepohoda trvá celé týdny.

Zde víc než desetkrát za den proháněl vítr po obloze těžké mraky, které hojně smáčely zem, a potom zase zasvitlo slunce, jasné, jakoby čerstvě vykoupané, a zalévalo zlatým světlem skály, řeku, stromy a celou džungli. Tráva rostla skoro před očima. Stromy se pokrývaly bohatým listím, a dřív než staré ovoce spadlo, už se tvořily zárodky nového. Vzduch přesycený množstvím vodních par stal se tak průzračný, že i vzdálené předměty bylo vidět docela zřetelně a zrak pronikal do nesmírných dálek. Na obloze se rozpínaly nádherné sedmibarevné duhy a vodopád jimi byl zahalen skoro neustále. Krátce trvající ranní a večerní červánky hrály tisíci nádhernými odstíny, že ani v Libyjské poušti neviděly děti nic podobného. Nejnižší, zemi blízké oblaky se barvily višňově, horní, lépe osvětlené, rozlévaly se v nachová a zlatá jezera a drobné zvlněné beránky měnily barvy jako rubíny, ametysty a opály.

Za noci, mezi přívaly deště, proměňoval měsíc krůpěje rosy, visící na listech mimóz a akácií, v brilianty, a zvířetníkové světlo svítilo v osvěženém vzduchu jasněji než v jiných ročních dobách.

Z rozlivů, které vytvářela řeka pod vodopádem, doléhalo neklidné skřehotání žab a melancholické kuňkání ropuch, a svatojánské mušky podobné velkým létavicím přelétaly z břehu na břeh mezi trsy bambusů a třtin.

Když však mraky chvílemi pokryly hvězdnaté nebe a začalo pršet, nastávala hluboká tma a uvnitř baobabu bylo černo jako ve sklepě. Aby tomu Staš odpomohl, dal vyškvařit tuk ze zabitých zvířat a z plechovky pořídil lampu, kterou zavěsil pod horní otvor, kterému děti říkaly okno. Světlo, vycházející z tohoto okna, bylo ve tmě viditelné z dálky a zahánělo divoká zvířata; zato však přitahovalo netopýry, ba i ptáky, takže Kali musel nakonec v okně zřídit jakousi záclonu z trní, podobnou té, kterou na noc uzavíral dolní otvor.

Ale ve dne, když bylo hezky, děti Krakov opouštěly a rozbíhaly se po celém ostrohu. Staš podnikal výpravy na antilopy arieli a na pštrosy, jichž početná stáda se objevila dole u řeky, a Nela chodila k svému slonovi, který zpočátku troubil jen o potravu, ale pak začal troubit i tenkrát, když se bez své malé přítelkyně nudil. Vždycky ji také vítal s patrnou radostí a hned nastavoval své obrovské uši, jak jen z dálky uslyšel její hlas nebo kroky.

Když jednou Staš odešel na lov a Kali lovil ryby za vodopádem, rozhodla se Nela, že půjde ke skále uzavírající roklinu, aby se podívala, jak si s ní Staš poradí a jestli už něco neudělal. Mea byla zaměstnána obědem a nepovšimla si jejího odchodu. Nela sbírala (...)

(......)