Henryk Sienkiewicz
překlad: Karel Málek

POUŠTÍ A PRALESEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XLIII

Karavana vyrazila druhého dne za svítání. Mladý černoch byl veselý, malá despotka mírná a poslušná jako dříve a Staš plný energie a naděje. Šlo s nimi sto Samburů a sto Va-himů, z nichž čtyřicet jich bylo ozbrojeno remingtonkami, ze kterých uměli jakžtakž střílet. Bílý vůdce, který je v tom přes tři neděle cvičil, věděl sice, že v případě potřeby nadělají mnohem víc hluku než škody, ale uvědomoval si, že při setkání s divochy má hluk nemenší úlohu než kulky, a proto měl radost ze své tělesné stráže. Vzali s sebou velké zásoby manioku, placek, upečených z velkých a tlustých bílých mravenců, pečlivě usušených a rozmělněných na mouku, a zároveň mnoho uzeného masa. S karavanou šlo také skoro dvacet žen, které nesly různé dobré věci pro Nelu a měchy z antilopích kůží na vodu. Staš dohlížel z výše Kingova hřbetu na pořádek, vydával rozkazy - - snad ani ne tak proto, že jích bylo třeba, jako spíš proto, že ho opájela úloha vůdce - as pýchou pohlížel na svou malou armádu.

Kdybych chtěl, řekl si, mohl bych se tu stát králem nade všemi lidmi Dokola - tak jako Beňovský na Madagaskaru!

A hlavou mu šlehla myšlenka, zda by nebylo dobré se sem někdy vrátit, podmanit si velký kus země, zcivilizovat černochy, založit v těchto končinách nové Polsko nebo vytáhnout jednou v čele černých vycvičených zástupů do starého Polska. Protože však cítil, že v celé této myšlence je něco směšného, a protože pochyboval, zda by mu otec dovolil, aby sehrál úlohu Alexandra Makedonského v Africe, nesvěřil se se svými plány Nele, jež byla jistě jedinou osobou na světě, která byla ochotna s nimi souhlasit.

Ale před podmaněním těchto afrických zemí se z nich musel napřed dostat, a proto se věnoval věcem bližším. Karavana se roztáhla v dlouhý průvod. Staš seděl na krku Kingovi a rozhodl se, že pojede až docela na konci, aby měl všechno a všechny před očima.

A když tak lidé přecházeli jeden za druhým kolem něho, všiml si ne bez údivu, že oba čarodějové, M'Kunje a M'Tua, kteří dostali od Kaliho výprask, náležejí ke karavaně a spolu s ostatními se vydávají na cestu se zavazadly na hlavách.

Proto je zastavil a zeptal se:

"Kdo vám poručil jít?"

"Král," odpověděli oba s pokornými poklonami.

Ale pod rouškou pokory se jejich oči leskly tak divoce a v jejich tvářích se zračila taková zloba, že je Staš v první chvíli chtěl odehnat, a jestliže tak neučinil, pak jen proto, aby nepodkopal autoritu Kaliho.

Hned si ho však zavolal a zeptal se:

"Ty jsi poručil čarodějům, aby šli s námi?"

"Kali poručit, protože Kali být moudrý."

"Ptám se tě tedy ještě jednou, proč tvá moudrost je nenechala doma."

"Protože kdyby T'Kunje a M'Tua zůstat, pak by oba přemlouvat Va-hima, aby Va-hima zabít Kaliho, až se vrátí, ale když oni jít s námi, Kali na ně vidět a hlídat."

Staš chvíli přemýšlel a pak řekl:

"Snad máš pravdu, dávej však na ně dobrý pozor ve dne v noci, protože zloba jim kouká z očí."

"Kali mít bambus," odpověděl mladý černoch.

(...)

(......)