Henryk Sienkiewicz
překlad: Karel Málek

POUŠTÍ A PRALESEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

ZÁVĚR

Radost v táboře kapitána Glena a doktora Claryho neznala mezí, ale zvědavost obou Angličanů byla vystavena těžké zkoušce. Neboť jestli si předtím nemohli srovnat v hlavě, že by děti mohly samy překonat obrovské pralesy a pouště, dělící tyto končiny od Nilu a Fášódy, tak teď již vůbec nechápali, jakým způsobem to tento "malý Polák" — jak říkali Stašovi — nejen dokázal, ale jak se mohl před nimi objevit jako vůdce celé karavany, ozbrojené evropskými zbraněmi, se slonem, nesoucím palankýn, s koňmi, stany a se značnými zásobami potravin. Kapitán při pohledu na to rozkládal ruce a říkal každou chvíli: "Clary, už jsem mnoho viděl, ale takového chlapce jsem neviděl." A hodný doktor opakoval s nemenším úžasem: "A maličkou vyvedl ze zajetí — a zachránil i ji!" A zase běžel do stanů dohlédnout, jak se děti mají a zdali dobře spí.

A děti, napité a nasycené, převlečené a uložené ke spánku, spaly jako zabité po celý příští den. Lidé z jejich karavany rovněž. Kapitán Glen se pokoušel vyptávat na cestovní příhody a Stašovy činy Kaliho, ale mladý černoch otevřel jedno oko a odpověděl: "Velký pán může všecko" - a usnul znova. Nakonec bylo třeba odložit dotazy a vysvětlení na příští den.

Zatím se oba přátelé radili o zpáteční cestě do Mombasy. I takto dorazili dále a probádali víc území, než bylo jejich úkolem, a rozhodli tedy se, že se vrátí bez odkladu. Kapitána sice velice lákalo ono v zeměpise neznámé jezero, ale ohled na zdraví dětí a snaha odevzdat je co nejdřív ustaraným otcům, byly silnější. Doktor však upozorňoval, že si budou muset odpočinout na chladných výšinách hor Kenje nebo Kilimandžára. Uradili se, že teprve odtamtud pošlou zprávu otcům a vyzvou je, aby přijeli do Mombasy.

Zpáteční cestu nastoupili třetího dne po náležitém odpočinku a koupelích v teplých zřídlech. Byl to zároveň den rozloučení s Kalim. Staš přesvědčil Nelu, že vléci ho s sebou dále, k oceánu nebo snad až do Egypta, by z jejich strany bylo sobectvím. Řekl jí, že v Egyptě a dokonce i v Anglii nebude Kali ničím jiným než sluhou, kdežto ujme-li se vlády nad svým lidem, rozšíří a utvrdí jako král křesťanství, zmírní divošské obyčeje Va-himů a udělá z nich nejen civilizované, ale i dobré lidi. Víceméně totéž opakoval i Kalimu.

Při rozloučení však bylo prolito mnoho slz, za které se nestyděl ani Staš, vždyť on i Nela prožili přece s Kalim tolik zlých i dobrých chvil a nejen se oba naučili cenit si jeho poctivého srdce, ale upřímně si ho zamilovali. Mladý černoch dlouho ležel u nohou svého bvana kubvy a dobrého mzimu. Dvakrát se vrátil, aby ještě na ně pohleděl, ale konečně nadešla chvíle rozloučení a obě karavany se vydaly na opačné strany.

Cestou teprv začalo vyprávění o příhodách dvojice malých cestovatelů. Staš, kdysi náchylný k chlubivosti, se teď vůbec nevychloubal. Vykonal prostě příliš mnoho věcí, příliš mnoho zkusil, příliš vyspěl, než aby nepochopil, že slova nesmějí být větší než činy. Těch činů bylo ostatně dost, i když vyprávěl co (...)

(......)