Jules Verne
překlad: Václav Netušil

DVACET TISÍC MIL POD MOŘEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XVII

PODMOŘSKÝ LES

Konečně jsme došli k okraji tohoto lesa, jistě jednoho z nejkrásnějších v celé říši kapitána Nema. Díval se na něj jako na svůj majetek a osvojil si všechna práva, která si osvojovali první lidé na počátku vývoje lidstva. Kdo by se s ním přel o držení tohoto podmořského vlastnictví? Který odvážný průkopník by sem přišel se sekerou v ruce, aby zde ten chmurný podrost vymýtil?

Les se skládal z velkých stromovitých rostlin. Jakmile jsme vnikli pod jeho rozložitou klenbu, překvapilo mě především zvláštní uspořádání větví. Něco podobného jsem až dosud nikdy neviděl.

Žádná z rostlin, které pokrývaly dno, žádná z větví, které tu vyrůstaly na stromech, se neskláněla ani nerostla vodorovně. Všechny mířily k hladině oceánu. Každé vlákno, třeba i jako nejjemnější stužka, bylo rovné jako železná tyč. Rasy a liány se větvily v přímých, svislých liniích, vedeny k tomu hustotou svého rodného živlu. Byly nehybné, a když jsem je rukou odstrčil, vrátily se hned do původní polohy. Tady byla říše svislého směru.

Brzy jsem si na to podivné uspořádání zvykl stejně jako na poměrné šero kolem nás. Půda lesa byla poseta ostrými balvany a my jsme se jim jen stěží vyhýbali. Podmořská květena tu byla zřejmě úplná, bohatší než flóra arktických i tropických oblastí, kde je jí mnohem méně. Ale za několik minut jsem bezděky směšoval obě organické říše, pokládaje rostliny za živočichy a živočichy za rostliny. A kdo by se byl také nezmýlil? Fauna i flóra se v podmořském světě takřka prolínají.

Pozoroval jsem, že všichni příslušníci rostlinné říše byli zakotveni v zemi jen velmi lehce. Nemají kořeny a nezáleží jim na pevných hmotách, které je drží u dna, ať to je písek, lastury, ulity nebo oblázky. Chtějí od nich jen oporu, a nikoli potravu. Tyto rostliny rostou samy ze sebe a hlavní zdroj života mají ve vodě, která je nese a živí. Většina jich má místo listů výrůstky nejpodivnějších tvarů a velmi omezené barevné škály, obsahující jen barvu růžovou, karmínovou, zelenou, olivovou, plavě žlutou a hnědou. Znovu jsem spatřil - tentokrát však nikoli suché jako v herbářích na Nautilu - řasy rozložené vějířovitě, jako by čekaly na vítr, řasy s jedlými pupeny a řasy nitkovité, které se ve výši patnácti metrů rozvíjely, dále trsy řas se stvoly nejsilnějšími nahoře a mnoho dalších mořských rostlin, vesměs bez květů. Jeden duchaplný přírodovědec řekl: "Jak zajímavé zvraty, jak podivné prostředí, v němž příslušníci říše živočišné kvetou, a členové říše rostlinné nikoli!"

Mezi různými křovisky, vysokými jako stromy v mírném pásmu, a v jejich modrém stínu se kupily skutečné křoviny s živými květy, celé porosty láčkovců, v nichž rozkvétali květovci s průhlednými chapadly, trsy sasankovců a dále - aby přelud byl dokonalý - přeletovaly z větví na větve rybky velké jako mouchy, připomínající roje kolibříků, zatímco zpod našich nohou se zdvihala jako hejna sluk mračna mořských kohoutů.

K jedné hodině dal kapitán Nemo znamení k odpočinku. Byl jsem (...)

(......)