Jules Verne
překlad: Václav Netušil

DVACET TISÍC MIL POD MOŘEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XX

TORRESŮV PRŮLIV

V noci z 27. na 28. prosince opustil Nautilus největší rychlostí vody ostrova Vanikoro. Plul na jihozápad a ve třech dnech překonal vzdálenost tří tisíc kilometrů, která odděluje La Pérousovy ostrovy od jihovýchodního cípu Nové Guiney.

Dne 1. ledna 1868 přišel za mnou časně zrána na plošinu Conseil.

"Dovolí mi pan profesor, abych mu popřál šťastný nový rok?" řekl mi.

"Opravdu, Conseili, přesně tak, jako bych byl v Paříži ve své pracovně u zoologické zahrady. Přijímám tvé blahopřání a děkuji ti. Jen bych chtěl vědět, co rozumíš tím "šťastným novým rokem" v situaci, v jaké nyní jsme. Přinese nám tento rok konec našeho uvěznění, nebo budeme pokračovat v tomto podivném cestování?"

"Na mou věru, to panu profesorovi říci nemohu," odpověděl Conseil. "Je pravda, že tu vidíme mnoho zajímavých věcí a že jsme po celé dva měsíce neměli čas na nudu. Myslím, že takovou příležitost už spolu nebudeme mít nikdy."

"Nikdy, Conseili."

"Ostatně kapitán Nemo, který nosí své latinské jméno plným právem, nám nijak nepřekáží; jako by tu nebyl."

"Opravdu, Conseili."

"Jestliže s tím pan profesor souhlasí, tak já si myslím, že šťastným novým rokem bude rok, v kterém uvidíme všechno..."

"Všechno, Conseili? To by trvalo velmi dlouho. Ale co tomu říká Ned Land?"

"Ned Land je zcela opačného názoru," odpověděl Conseil. "Je to praktický člověk a jeho žaludek si nedá poručit. Nedoví nestačí dívat se stále jen na ryby a pojídat je. Chybí mu víno, chléb a maso, což se nelíbí pravému Anglosasovi, který je zvyklý na bifteky a kterého brandy nebo džin v rozumném množství nijak neděsí."

"Tohle mě, Conseili, zas vůbec netrápí; přizpůsobil jsem se lodnímu způsobu života docela snadno."

"Já také," odpověděl Conseil. "A jsem ochoten tu zůstat, kdežto mistr Land pomýšlí jen na útěk. Bude-li proto tento rok pro mne šťastný, bude nešťastný pro něho a naopak. Někdo tu tedy bude vždycky spokojen. Nakonec bych chtěl panu profesorovi přát to, co by se mu líbilo."

"Děkuji, Conseili. Jen bych tě chtěl požádat, abys otázku novoročních dárků odložil na pozdější dobu a spokojil se zatím upřímným stiskem ruky. Nemám nic jiného."

"Pan profesor nebyl nikdy štědřejší," odpověděl Conseil.

Po těchto slovech ten hodný hoch odešel.

Dne 2. ledna jsme byli od místa vyplutí v Japonském moři vzdáleni pět tisíc dvě stě padesát mil, což je dvaadvacet tisíc kilometrů. Před ostruhou Nautilu se rozprostíraly nebezpečné vody Korálového moře při severovýchodních březích Austrálie. Naše loď se několikakilometrovým obloukem vyhnula obávaným útesům, kde ztroskotala 10. června 1770 Cookova loď. Narazila tehdy na skálu a nepotopila se jen proto, že šťastnou náhodou kus korálové skály ulomený nárazem zůstal vězet v proraženém boku. Byl bych velmi rád navštívil tento útes, dlouhý tisíc pět set kilometrů, na němž se neustále rozvlněné moře rozbíjí se strašným rachotem, podobným rachotu hromu. Ale Nautilus se svými skloněnými bočnými plochami nás zavedl do velkých (...)

(......)