Jules Verne
překlad: Václav Netušil

DVACET TISÍC MIL POD MOŘEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XXIII

CHOROBNÉ SNY

Druhého dne, 10. ledna, pokračoval Nautilus v plavbě pod vodou rychlostí, kterou jsem odhadoval nejméně na pětatřicet kilometrů za hodinu. Šroub se otáčel tak rychle, že jsem jeho otáčky nemohl ani sledovat, ani počítat.

Uvědomoval jsem si, že zázračná elektrická energie dává Nautilu pohyb, teplo a světlo, chrání jej proti útokům zvenčí a dělá z lodi jakousi svatyni, které se nesmí dotknout žádná znesvěcující ruka, aby nebyla zasažena bleskem. Můj obdiv neznal mezí a od lodi jsem se ihned přenesl k člověku, který ji sestrojil.

Pluli jsme přímo na západ a 11. ledna jsme obepluli mys na východním cípu Carpentarského zálivu. Útesů tam bylo ještě dost, ale roztroušených dál od sebe. Na mapě byly všechny zakresleny neobyčejně přesně. Nautilus se lehce vyhnul vlevo útesům Money a vpravo útesům Victoria na 130° východní délky a na desáté rovnoběžce, podle níž jsme pluli.

Dne 13. ledna vplul kapitán Nemo do Timorského moře a přiblížil se k ostrovu Timoru na 122° východní délky. Tento ostrov, jehož povrch měří dvaatřicet tisíc čtverečních kilometrů, je spravován domorodými knížaty, rádži.* Říkají o sobě, že jsou synové krokodýlů, což je nejvznešenější původ, jakým se může lidská bytost chlubit. Jejich šupinatí předkové se v ostrovních řekách opravdu jen hemží a obyvatelé je zahrnují úctou. Chrání je, hýčkají, klaní se jim, krmí je a předhazují jim v oběť mladé dívky. Běda cizinci, který by posvátným zvířatům ublížil!

Nautilus se však s těmito zvířaty nesetkal. Timor bylo vidět jen chvilku za poledne, když kapitánův zástupce měřil polohu lodi. Stejně jsem jenom zahlédl i ostrůvek Rotti, který patří do této ostrovní skupiny a jehož ženy mají na malajských trzích pověst krasavic.

Od tohoto místa se Nautilus stočil od desáté rovnoběžky na jihozápad. Zamířil přídí do Indického oceánu. Kam nás fantazie kapitána Nema zavleče? Přiblíží se k evropským břehům? Takové rozhodnutí jsem těžko mohl čekat od člověka, který se obývaným pevninám vyhýbal. Popluje tedy na jih? Obepluje mys Dobré naděje, mys Hoorn a zamíří k jižnímu pólu? A vrátí se nakonec zpět do Tichého oceánu, kde jeho Nautilus může plout lehce a svobodně? To nám ukáže budoucnost.

Když jsme obepluli Cartierovy a Scottovy útesy a korálová bradla

Hibernia a Seringapatam, poslední to výspy pevniny v moři, octli jsme se 14. ledna daleko od všech zemí. Rychlost Nautilu se podstatně snížila. Loď plula rozmarné chvíli pod vodou, chvíli zas na hladině.

Během této části plavby vykonal kapitán Nemo zajímavá měření různé teploty vody v různých hloubkách. Za normálních podmínek se tato měření provádějí dosti složitými přístroji, jejichž údaje jsou přinejmenším pochybné. Buď to jsou skleněné teploměrné sondy, které působením vodního tlaku často praskají, nebo přístroje založené na nestejném odporu kovů vůči elektrickému proudu. Takto získané údaje nemohou však být dostatečně přezkoušeny. Kapitán Nemo naopak měřil teplotu sám a přímo v hlubinách. Jeho teploměr byl (...)

(......)