Jules Verne
překlad: Václav Netušil

DVACET TISÍC MIL POD MOŘEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XI

SARGASOVÉ MOŘE

Směr plavby Nautilu se nezměnil. Musili jsme se zříci všech nadějí na návrat k evropským břehům. Kapitán Nemo mířil nyní k jihu. Kam s námi pluje? Neodvažoval jsem se představit si to.

Toho dne přeplul Nautilus značnou část Atlantiku.

Každý ví o existenci velkého mořského proudu známého pod jménem Golfský proud. Vychází z úžin u Floridy a míří ke Špicberkům. Ale před vtokem do Mexického zálivu se dělí tento proud na čtyřiačtyřicáté rovnoběžce severní šířky na dvě větve. Hlavní větev teče k irským a norským břehům, kdežto druhá se stáčí k jihu poblíž Azor, dotýká se afrického pobřeží a dlouhým obloukem se vrací k Antilám.

A tato druhá větev - vlastně spíš kruh než větev - obtáčí svým prstencem teplé vody chladnou, klidnou a nehybnou část oceánu, které se říká Sargasové moře, skutečné jezero uprostřed Atlantiku. Vody velkého proudu potřebují k dokončení celého okruhu neméně než tři roky.

Vlastní Sargasové moře pokrývá celou potopenou Atlantidu. Někteří autoři připouštějí, že četné chaluhy Sargasového moře jsou vyrvány z plání této staré pevniny. Je však pravděpodobné, že rostlinstvo, chaluhy a řasy, odnesené od evropských i amerických břehů, bylo až sem zaneseno Golfským proudem. To byl jeden z důvodů, které přivedly Kryštofa Kolumba k víře v existenci Nového světa. Když se lodi odvážného objevitele dostaly do Sargasového moře, pluly jen s velkými obtížemi mezi těmito rostlinami, které - k velké hrůze posádek - lodi úplně zastavily. Tak plavci ztratili tři dlouhé týdny, než tudy propluli.

Kraj, který teď Nautilus navštívil, vypadal jako skutečná louka. Byl to hustý pokryv řas a splývajících chaluh, pokryv tak hustý a pevný, že loď jej svou přídí jen těžko rozrážela. Kapitán Nemo nechtěl namáhat šroub, aby loď pronikla rostlinnou hmotou, a plul v hloubce několika metrů pod hladinou moře.

Jméno Sargasové moře pochází od španělského slova "sargazo", což znamená chaluha. A právě chaluhy zde vytvářejí nesmírné pole. Jak se uvedené rostliny shromažďují v této části Atlantiku, o tom píše učenec Maury, autor Fyzikálního zeměpisu světa:

"Výklad, který můžeme podat, vyplývá ze známé zkušenosti. Dáme-li do nádoby úlomky korku nebo jakákoli jiná plovoucí tělíska a uvedeme-li vodu v nádobě do rotačního pohybu, shromáždí se tělíska uprostřed hladiny, to jest v místech nejmenšího pohybu. V případě, který nás zajímá, je nádobou Atlantik, Golfský proud je rotační pohyb a Sargasové more je střed, v němž se plovoucí tělíska shromažďují."

Souhlasím s názorem Mauryho. Mohl jsem tento jev studovat v jeho pravém prostředí, do něhož proniknou lodi jen zřídkakdy. Nad námi plavaly nejrůznější předměty, stržené do středu hnědých chaluh. Byly to kmeny stromů, vyrvaných v Andách nebo ve Skalistých horách a splavených Amazonkou nebo Mississippi, dále četné trosky, zbytky lodních kýlů, trupů i rozbitého pažení, zatížené množstvím ulit a lastur tak, že nemohly vyplout na hladinu. Čas jednoho dne potvrdí Mauryho názor, že tyto (...)

(......)