Jules Verne
překlad: Václav Netušil

DVACET TISÍC MIL POD MOŘEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XV

NEDOSTATEK VZDUCHU

Kolem Nautilu, nad ním a pod ním byla neproniknutelná ledová zeď. Ledové pole nás uvěznilo. Kanaďan udeřil svou strašnou pěstí do stolu. Conseil mlčel. Já jsem hleděl na kapitána. Jeho tvář nabyla obvyklého klidu. Založil si ruce. Přemýšlel. Nautilus se ani nepohnul.

Konečně kapitán promluvil.

"Pánové," řekl klidným hlasem, "za těchto podmínek můžeme zemřít dvojím způsobem."

Tato tajemná osobnost vypadala jako profesor matematiky, který přednáší svým žákům.

"První z nich je smrt rozdrcením. Druhý z nich je smrt zadušením. A to nemluvím o možnosti smrti hladem, protože zásoby v Nautilu nás určitě přečkají. Zabývejme se tedy jen rozdrcením nebo zadušením."

"Co se zadušení týče, pane kapitáne," řekl jsem, "to nám nehrozí, protože máme plné nádrže."

"Správně," pokračoval kapitán Nemo. "Ale vzduchu máme jen na dva dny. A jsme už šestatřicet hodin pod vodou, takže těžký vzduch v Nautilu už by měl být obnoven. Za osmačtyřicet hodin budou naše zásoby vyčerpány."

"Nuže, pane kapitáne, osvoboďme se, dříve než těch osmačtyřicet hodin uplyne."

"O to se aspoň pokusíme tím, že prorazíme stěnu, která nás obklopuje."

"Z které strany?" ptal jsem se.

"To nám řekne zkušební vrt. Dosednu s Nautilem na spodní ledovou plochu a mí lidé ve skafandrech se pustí do nejslabší stěny ledovce."

"Můžete odkrýt okna salónu?"

"Samozřejmě. Neplujeme už."

Kapitán Nemo odešel. Sykot mi brzy prozradil, že do nádrží vniká voda. Nautilus zvolna klesal a dosedl na ledové dno v hloubce tří set padesáti metrů, kam až sahal dolní okraj potopeného ledu.

"Přátelé," řekl jsem, "situace je vážná, ale já počítám s vaší odvahou a s vaší energií."

"Pane profesore," řekl Kanaďan, "teď vás nebudu nudit svými výčitkami. Jsem připraven udělat vše pro společnou záchranu."

"Dobře, Nede," řekl jsem a podal jsem Kanaďanovi ruku.

"Dodal bych ještě," pokračoval Ned, "že dovedu zacházet se špičákem stejně obratně jako s harpunou, a mohu-li být kapitánovi užitečný, může se mnou počítat." "Vaši pomoc jistě neodmítne. Pojďme, Nede!"

Odvedl jsem Kanaďana do kabiny, v níž si mužstvo Nautilu oblékalo skafandry. Řekl jsem kapitánovi o Kanaďanově nabídce a on ji přijal. Ned Land si oblékl podmořský oblek a byl připraven stejně rychle jako jeho společníci, kteří s ním měli pracovat. Každý z nich měl na zádech Rouquayrolův přístroj, v jehož nádrži byla značná zásoba čerstvého vzduchu. Byla to velká, ale nezbytná půjčka ze zásoby Nautilu. Ruhmkorffovy lampy byly zbytečné, protože voda zde byla dostatečně prosvětlena elektrickým světlem.

Když byl Ned oblečen, vrátil jsem se do salónu k odkrytému oknu a pozoroval jsem s Conseilem okolní vodu, v níž Nautilus stál.

Za několik minut jsme spatřili tucet mužů, kteří vystoupili na ledové dno. Poznal jsem mezi nimi podle vysoké postavy Neda Landa. Kapitán Nemo byl s nimi.

Než začal s prokopáváním stěny, dal provést dvě sondy, které měly zajistit správný směr práce. Sondy byly provedeny v postranních stěnách. (...)

(......)